Jaroslav Mezník byl český historik, profesor na filozofické fakultě Masarykovy univerzity a v letech 1994 až 1995 zde působil též jako děkan. Odborně se zabýval středověkými dějinami střední a západní Evropy. Jaroslav Mezník se narodil v rodině moravskoslezského zemského prezidenta Jaroslava Mezníka , který byl za německé okupace zastřelen. Po gymnáziu absolvoval historii a archivnictví na filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V 50. letech jako politicky nespolehlivý sloužil u tzv. Pomocných technických praporů. V letech 1953-1956 pracoval jako archivář ve Státním archivu v Janovicích u Rýmařova a od roku 1956 v Historickém ústavu Československé akademie věd. V roce 1972 byl z politických důvodu uvězněn a ve vězení byl až do roku 1974. Po propuštění z vězení mohl pracovat jen jako skladový dělník. Byl signatářem Charty 77 a v období 1977-1989 byl znovu dvakrát vězněn. Po roce 1989 byl krátce poslancem Federálního shromáždění, vrátil se k práci v Historickém ústavu Československé akademie věd a od roku 1992 se stal profesorem starších obecných dějin na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Zde také v letech 1994-1995 působil jako děkan fakulty. Byl členem vědeckých rad Masarykovy univerzity v Brně, Slezské univerzity v Opavě a Historického ústavu AV ČR a členem redakční rady Českého časopisu historického. V roce 1996 se ucházel o křeslo senátora ve volebním obvodě Brno-město.