Dobrica Čosič
Čas smrti : 2

1981 | Nakladatelství Slovenský spisovateľ

Čas smrti je obrazom Srbska, ktoré sa po oslobodení spod paťstoročného tureckého jarma zbiedené a zaostalé stáva dejiskom domácich politických bojov. Po sarajevskom atentáte v roku 1914 sa ocitne vnútorne rozvrátené, obkľúčené nepriateľmi a zrádzané Spojencami na prahu katastrofy: rakúsko-uhorská armáda postupuje k Bel…ehradu, vláda sa chystá ujsť do Grécka, zúfalstvo, dezertérstvo a nedisciplinovanosť rozvracajú srbské vojsko, vyčerpané nedávnymi balkánskymi vojnami. Do tohto času rámca zasadil Ćosić osudy svojich hrdinov, synov a vnukov Aćima Katića z Koreňov, i osudy historických a fiktívnych postáv - politikov, vojvodcov, prostých vojakov, spatých vášnivým úsilím vytrvať a odvrátiť osudnú porážku. Suvoborská bitka prináša vytúžený zvrat, srbská armáda sa vzchopí a zvíťazí nad početne silnejším a lepšie vyzbrojeným nepriateľom. Čas smrti je obrazom Srbska, ktoré sa po oslobodení spod paťstoročného tureckého jarma zbiedené a zaostalé stáva dejiskom domácich politických bojov. Po sarajevskom atentáte v roku 1914 sa ocitne vnút…orne rozvrátené, obkľúčené nepriateľmi a zrádzané Spojencami na prahu katastrofy: rakúsko-uhorská armáda postupuje k Belehradu, vláda sa chystá ujsť do Grécka, zúfalstvo, dezertérstvo a nedisciplinovanosť rozvracajú srbské vojsko, vyčerpané nedávnymi balkánskymi vojnami. Do tohto času rámca zasadil Ćosić osudy svojich hrdinov, synov a vnukov Aćima Katića z Koreňov, i osudy historických a fiktívnych postáv - politikov, vojvodcov, prostých vojakov, spatých vášnivým úsilím vytrvať a odvrátiť osudnú porážku. Suvoborská bitka prináša vytúžený zvrat, srbská armáda sa vzchopí a zvíťazí nad početne silnejším a lepšie vyzbrojeným nepriateľom.

Součástí souboru:

Čas smrti 1981 (4 sv. (358; 463; 514; 579 s.), 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	463
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Ján Siracký
Edice:	Vavrín
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava

O autorovi

Dobrica Čosič

Dobrica Ćosić byl srbský spisovatel. Byl také prvním prezidentem Svazové republiky Jugoslávie, tedy Srbska a Černé Hory po odtržení Chorvatska a Slovinska a během války v Bosně a Hercegovině, v dobách režimu Slobodana Miloševiće. Vzhledem k jeho politické i literární úloze je stále rozporuplnou osobností; zatímco jeho obdivovatelé ho označují jako "otce moderního národa", odpůrci poukazují na podporu nacionalistickým kruhům. Politická kariéra Dobrici Ćosiće začala již během druhé světové války. Tehdy sloužil jako politický komisař v Resavském partyzánském oddíle, rovněž byl i členem Svazu komunistické omladiny Jugoslávie. Po ukončení války působil v AGITPROPu, dvanáct let potom zastával funkci svazového poslance v Bělehradské skupštině. Poprvé na sebe upoutal pozornost v okamžiku, kdy se postavil proti odstavení Aleksandra Rankoviće od moci. Rovněž se rozhodl oponovat Titovi a jeho politice. Ćosić vedl mnohé diskuze ohledně postavení národů, jejich vlivu, stejně jako jejich spolupráce . Na jednání Svazu komunistů Srbska v roce 1968 upozornil na zhoršující se postavení Srbů v Kosovu, což bylo v ostrém rozporu s oficiální politikou. Následně proto vystoupil ze strany, v 70. letech se z něj stal významný disident. V polovině 80. let se stával obdiv k Titovi a jeho vizi jednotné mnohonárodnostní Jugoslávii pomalu záležitostí minulosti a vztahy mezi jednotlivými svazovými republikami se komplikovaly. Ćosić zastával tehdy stále se šířící ideu, že je třeba najít nové postavení Srbska v rámci SFRJ, případně posílit to stávající. Rovněž oponoval vzrůstajícím antisrbským tendencím v Kosovu a Vojvodině a vyslovil se pro těsnější svazek Srbska s těmito celky. Svůj přístup obhajoval tvrzením, že "srbský národ vyhrává ve válce, ale prohrává v míru". Začal být znepokojován s postavením srbských menšin zvlášť v Kosovu, organizoval různá hnutí, která měla poukázat ...

Více od autora