Dobrica Čosič
Čas smrti : 1. [díl]

1977 | Nakladatelství Odeon

Je listopad 1914. Vojska rakousko-uherského mocnářství pronikla hluboko do Srbska; monarchoburžoazní srbský státeček je na pokraji katastrofy; naděje v pomoc imperialistických spojenců poklesají. Srbská armáda je vyčerpaná nedávnými balkánskými válkami a novými boji od počátku války světové, její řady podtínají nejen s…mrt, nemoci a zranění, ale i beznaděje, úpadek kázně a dezertérství; přesto se však dokáže znovu vzchopit k odporu a v proslulé suvoborské bitvě odrazí útočícího nepřítele a vyžene ho ze země. Tato událost stala se výchozí inspirací nejnovějšího Ćosićova románu. Je listopad 1914. Vojska rakousko-uherského mocnářství pronikla hluboko do Srbska; monarchoburžoazní srbský státeček je na pokraji katastrofy; naděje v pomoc imperialistických spojenců poklesají. Srbs…ká armáda je vyčerpaná nedávnými balkánskými válkami a novými boji od počátku války světové, její řady podtínají nejen smrt, nemoci a zranění, ale i beznaděje, úpadek kázně a dezertérství; přesto se však dokáže znovu vzchopit k odporu a v proslulé suvoborské bitvě odrazí útočícího nepřítele a vyžene ho ze země. Tato událost stala se výchozí inspirací nejnovějšího Ćosićova románu.

Součástí souboru:

Čas smrti 1977 (4 sv, 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	362
Jazyk:	česky
Překladatel:	Milada Nedvědová
Edice:	322. svazek ed. Soudobá světová próza
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Dobrica Čosič

Dobrica Ćosić byl srbský spisovatel. Byl také prvním prezidentem Svazové republiky Jugoslávie, tedy Srbska a Černé Hory po odtržení Chorvatska a Slovinska a během války v Bosně a Hercegovině, v dobách režimu Slobodana Miloševiće. Vzhledem k jeho politické i literární úloze je stále rozporuplnou osobností; zatímco jeho obdivovatelé ho označují jako "otce moderního národa", odpůrci poukazují na podporu nacionalistickým kruhům. Politická kariéra Dobrici Ćosiće začala již během druhé světové války. Tehdy sloužil jako politický komisař v Resavském partyzánském oddíle, rovněž byl i členem Svazu komunistické omladiny Jugoslávie. Po ukončení války působil v AGITPROPu, dvanáct let potom zastával funkci svazového poslance v Bělehradské skupštině. Poprvé na sebe upoutal pozornost v okamžiku, kdy se postavil proti odstavení Aleksandra Rankoviće od moci. Rovněž se rozhodl oponovat Titovi a jeho politice. Ćosić vedl mnohé diskuze ohledně postavení národů, jejich vlivu, stejně jako jejich spolupráce . Na jednání Svazu komunistů Srbska v roce 1968 upozornil na zhoršující se postavení Srbů v Kosovu, což bylo v ostrém rozporu s oficiální politikou. Následně proto vystoupil ze strany, v 70. letech se z něj stal významný disident. V polovině 80. let se stával obdiv k Titovi a jeho vizi jednotné mnohonárodnostní Jugoslávii pomalu záležitostí minulosti a vztahy mezi jednotlivými svazovými republikami se komplikovaly. Ćosić zastával tehdy stále se šířící ideu, že je třeba najít nové postavení Srbska v rámci SFRJ, případně posílit to stávající. Rovněž oponoval vzrůstajícím antisrbským tendencím v Kosovu a Vojvodině a vyslovil se pro těsnější svazek Srbska s těmito celky. Svůj přístup obhajoval tvrzením, že "srbský národ vyhrává ve válce, ale prohrává v míru". Začal být znepokojován s postavením srbských menšin zvlášť v Kosovu, organizoval různá hnutí, která měla poukázat ...

Více od autora