Michal Jareš je český básník, literární historik, kritik, publicista a editor. Žije v Praze. Vyučil se mechanikem strojů a zařízení v podniku LIAZ v Jablonci nad Nisou, v tomtéž podniku v Liberci následně před vojnou dva měsíce pracoval jako dělník. V letech 1993–1998 vystudoval teorii a dějiny dramatických umění na Univerzitě Palackého v Olomouci. Od roku 1999 pracuje v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky – nejprve pracoval pro Oddělení 20. století, posléze v Oddělení pro výzkum literární kultury a v posledních letech v Oddělení literární lexikografie. Zabývá se českou a slovenskou literaturou 20. a 21. století, její prózou, poezií i populární literaturou, dějinami komiksu, dějinami nakladatelství a lexikografií. Je členem redakční rady časopisu Aluze a také Slovenská literatúra . Od roku 1999 spolupracuje s časopisem Tvar a od roku 2000 do konce roku 2012 byl jeho redaktorem. Otiskuje zde odborné články a studie, podílí se na přípravách rozhovorů. Literární minulosti se věnoval v rubrikách Knihovraždy a Mladé cesty – ohlasy. V nepravidelné rubrice Jedním okem tam, druhým ven psal filmové recenze, v současnosti se věnuje pravidelnému recenzování poezie v rubrice Slova o poezii. Mezi výrazné profilační prvky Tvaru patří i Jarešův komiksový strip Zlá ovce. Edičně se podílel mj. na vydání díla Michala Mareše - Přicházím z periferie republiky , Vladimíra Burdy – Lyrické minimum či spisů Vladimíra Körnera – Anděl milosrdenství, Život za podpis , Psí kůže, Kámen nářku či slovenského básníka Štefana Strážaye – Štefan Strážay – Básnické dielo . Účastnil se týmových prací na Dějinách české literatury 1945–1989 a Slovníku české literatury po roce 1945 . V letech 2003–2008 provozoval blog Básní pro všední den. Jako poeta je zastoupen v několika básnických antologiích. Michal Jareš vstoupil do liter...