Nebývá zvykem, aby knižní novela měla více autorů, nebývá zvykem, aby byla dvojjazyčná a navíc ještě otevřeně kontroverzní. Kniha hudebníka, textaře a scénáristy Xindla X a výtvarnice Moniky Šimkovičové přesvědčivě dokazuje, že to možné je a že česko-slovenské, genderové ani věkové rozdíly obou autorů nehrají roli. Když si totiž spoluautoři před lety dali navzájem přečíst své literární juvenilie, zjistili, že oba, ač od sebe vzdáleni místem, časem i věkem, napsali nevědomky dvě části téhož příběhu. Příběhu stejné postavy, pouze v jiné fázi její cesty. Své povídky proto propojili dohromady a vznikla tak novela o smrti a neumírání a o tom, že i když si myslíte, že nemáte co ztratit, je toho ještě spousta, co si musíte uhájit.

Výtvarnici Monice se během jediného dne zhroutí celý svět. Během čtyřiadvaceti hodin přijde o svého milovaného manžela i o iluze o jejich vztahu. Navíc zjistí, že její dny jsou už pravděpodobně sečteny a že čas, který jí na tomto světě zbývá, musí strávit v přítomnosti Bruna, který je nejenom „strašně zvědavej\", ale taky je to „normální zabiják\", co si „s člověkem jen tak hraje, jak se mu zachce\". Přestože Monika ví, co je Bruno zač, pokouší se právě jím zaplnit prázdné místo po zesnulém choti. I když věří, že tuto situaci dokáže udržet pod kontrolou, toto soužití ji postupně donutí zcela změnit svůj charakter, jednání a komunikaci s ostatními i se sebou samotnou.