Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Julius Fučík
Božena Němcová bojující

Julius Fučík
Božena Němcová bojující

1973 | Nakladatelství Odeon

Esej vzniklý a vydaný v roce 1940, v roce 120. výročí narození B. Němcové, představuje vrcholné dílo české marxistické kritiky své doby. Autor, který chápe vývoj literatury v úzké návaznosti na společenský zápas, představujezde Němcovou jako člověka i umělce, jehož život i tvorba byly nepřetržitým zápasem s předsudky, …s konvenc í a přetvářkou, zápasem o existenční minimum. Její tvorbu interpretuje jako kvalitativní zlom ve vývoji moderní české beletrie, a to ve sféře myšlenkové, významové, stylistické i jazykové. Esej vzniklý a vydaný v roce 1940, v roce 120. výročí narození B. Němcové, představuje vrcholné dílo české marxistické kritiky své doby. Autor, který chápe vývoj literatury v úzké návaznosti na společ…enský zápas, představujezde Němcovou jako člověka i umělce, jehož život i tvorba byly nepřetržitým zápasem s předsudky, s konvenc í a přetvářkou, zápasem o existenční minimum. Její tvorbu interpretuje jako kvalitativní zlom ve vývoji moderní české beletrie, a to ve sféře myšlenkové, významové, stylistické i jazykové.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	78
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 8.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 1. 2024 15:32
Číslo položky:	732283

O autorovi

Julius Fučík

Julius Fučík byl český komunistický novinář, literární a divadelní kritik a překladatel, popravený nacisty pro účast v protinacistickém odboji. Po roce 1948 se stal ikonou celé komunistické ideologie. Pocházel z dělnické rodiny na pražském předměstí Smíchově; byl pokřtěn 22. března jako Julius Jaroslav; jméno Julius obdržel po svém strýci, skladateli Juliu Fučíkovi. Rodina se roku 1913 přestěhovala do Plzně, protože jeho otec, povoláním soustružník a zároveň ochotnický divadelní pěvec, přijal angažmá v tamním Městském divadle. V plzeňském divadle již jako malý hoch sehrál desítky úspěšných dětských rolí. Roku 1919 vystoupil z římskokatolické církve a zůstal bez vyznání. Po maturitě začal externě studovat na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a roku 1921 vstoupil do KSČ. V letech 1922 až 1924 žil ve Starých Strašnicích, v Bylanské ulici 39, kde má nyní menší kamennou pamětní desku. V této době také pracoval jako pomocník v kanceláři. V roce 1926 se stal členem Devětsilu, v roce 1929 spoluzakládal Levou frontu. V období let 1928–1938 působil jako šéfredaktor Tvorby a od roku 1929 pracoval v Rudém právu, a jako takový působil mj. jako dopisovatel v Moskvě. Patřil ke skupině, která odmítala jakoukoliv kritiku SSSR, a soubor jeho reportáží ze Sovětského svazu – Země, kde zítra již znamená včera, je ukázkou mimořádně tendenčního referování o impériu, které procházelo stalinským terorem a jehož průmyslový rozvoj si vyžádal miliony obětí . Jeho dar spočíval podle publicisty Josefa Chuchmy v tom, že měl „smysl pro dramatičnost, pro dobře prodejné, emocionální sdělení. Podával sugestivní zprávy nejen o předmětu svého psaní, nýbrž i o sobě samém – a Reportáž psaná na oprátce je vyvrcholením této sebeprezentace.“ Svůj první, desetidenní politický trest za provolávání komunistických hesel si odpykal n...

Více od autora