Antonín Zápotocký
Bouřlivý rok 1905 : Román

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

"Rok 1905 byl opravdu bouřlivým revolučním rokem. V tomto roce po prvé náš pracující lid vystoupil jako samostatný činitel na politické kolbiště. Proklamoval svá práva, hlásil se o ně a dal najevo, že je odhodlán za ně bojovat." "Moje kniha není žádným politickým rozborem tehdejších historických událostí. Omezuje se je…n na úzký úsek. Ukazuje, jak tehdejší revoluční události působily na jediný žižkovský činžák a jeho jednotlivé obyvatele. Snaží se ale dokázat, jak každý jednotlivec v historických a zvláště revolučních událostech stává se účastníkem těchto událostí ať chce nebo nechce." "Bouřlivý rok 1905 a listopadové události po prvé signalisovaly dvě pravdy: předně, že český a slovenský pracující lid začíná dorůstat ke své dějinné a historické úloze státi se základem moci ve státě. Za druhé, že dosavadní revoluční čes. soc. dem. strana dělnická a její vedení propadá reformismu a oportunitě." - Toník Budečský je hlavní postavou románu. Pozoruje celou galerii typických příslušníků různých tříd, žijících v kasárenském žižkov. činžáku, a názorově se rozchází jak s anarchistou Frantou Habánem, tak i se zrádcovským vedením soc. dem. strany. "Rok 1905 byl opravdu bouřlivým revolučním rokem. V tomto roce po prvé náš pracující lid vystoupil jako samostatný činitel na politické kolbiště. Proklamoval svá práva, hlásil se o ně a dal najevo, že… je odhodlán za ně bojovat." "Moje kniha není žádným politickým rozborem tehdejších historických událostí. Omezuje se jen na úzký úsek. Ukazuje, jak tehdejší revoluční události působily na jediný žižkovský činžák a jeho jednotlivé obyvatele. Snaží se ale dokázat, jak každý jednotlivec v historických a zvláště revolučních událostech stává se účastníkem těchto událostí ať chce nebo nechce." "Bouřlivý rok 1905 a listopadové události po prvé signalisovaly dvě pravdy: předně, že český a slovenský pracující lid začíná dorůstat ke své dějinné a historické úloze státi se základem moci ve státě. Za druhé, že dosavadní revoluční čes. soc. dem. strana dělnická a její vedení propadá reformismu a oportunitě." - Toník Budečský je hlavní postavou románu. Pozoruje celou galerii typických příslušníků různých tříd, žijících v kasárenském žižkov. činžáku, a názorově se rozchází jak s anarchistou Frantou Habánem, tak i se zrádcovským vedením soc. dem. strany.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	339, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	121. svazek ed. 121. svazek ed. Žatva
Vydání:	7. vyd., (V Čs. spis. 1. vyd.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 7. 2025 10:9
Číslo položky:	1286152

O autorovi

Antonín Zápotocký

Antonín Zápotocký byl československý komunistický politik, odborový předák a později premiér Československa, který se stal druhým československým komunistickým prezidentem po Klementu Gottwaldovi a pátým od vzniku samostatného Československa. K nejkontroverznějším krokům jeho prezidentského úřadování patří měnová reforma z roku 1953. Byl synem Ladislava Zápotockého , krejčího a známého českého socialistického novináře a funkcionáře, a Barbory, rozené Dolejšové; narodil se jako druhé z pěti dětí. Vyučil se kameníkem a pracoval mimo jiné i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze. V roce 1910 se oženil s Marií Skleničkovou a od roku 1914 působil v sociálnědemokratické straně na Kladensku, kde se stal redaktorem tamního stranického tisku. Během první světové války bojoval jako voják Rakousko-uherské armády v Haliči, Srbsku a na italské frontě. Po vzniku samostatného Československa se stal jedním ze zakladatelů levicové frakce v Československé sociální demokracii a organizátorem dělnických rad. Roku 1920 se zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v prosinci téhož roku se zařadil mezi hlavní organizátory generální stávky na Kladensku, která do svých požadavků zahrnovala demisi vlády a vytvoření dělnických rad. Za tuto svoji činnost byl odsouzen na 18 měsíců, devět měsíců vězněn a propuštěn byl až amnestií prezidenta Masaryka. Ve dvacátých letech patřil ke Šmeralově skupině ve vedení Komunistické strany Československa, v letech 1922–1925 byl generálním tajemníkem strany. Ve vedení se pak udržel i po V. sjezdu KSČ v únoru roku 1929, kdy jeho zvolení, navzdory kritikám z řad Gottwaldových stoupenců, prosadil delegát Kominterny. Ve třicátých letech byl představitelem komunistických Rudých odborů. Organizoval známou Mosteckou stávku v roce 1932. Ve druhé polovině třicátých let pak usiloval o sjednocení československých odborů na protifašistické platformě. Od roku 1928 působil v...

Více od autora