Fráňa Šrámek
Bouřky a duhy : devatenáct próz

1949 | Nakladatelství František Borový

Řada povídek z konce 19. a 20. stol. se základním tónem revolty a kritiky poměrů veřejných i rodinných. Obrazy čerpané z nejrůznějšího prostředí předvádějí nespokojenost a rozervanost mravní i bídu hmotnou mužů, žen, mládeže i společností. Rozpolcenost je stigmatem duší prof. Hanuše i Jiřiny Kaucké v "Jednom letním dni…". Rozervaná a skeptická je mysl Štěpánova v črtě "Pozdě". Žíznivé a zoufale neukojené je srdce "Regiments-Erny" v "Oklamal". Jasný nadpis kapitoly "Neděle, den Boží" je úmyslným protikladem téměř "osudových" tragedií, skrytých za vězeňskými zdmi v srdcích nedospělého hocha i vraha Váni, atd., atd. Skepse i smutek, ale i vzdor a obžaloba provází jako nepsaný hudební doprovod celou knihu. Řada povídek z konce 19. a 20. stol. se základním tónem revolty a kritiky poměrů veřejných i rodinných. Obrazy čerpané z nejrůznějšího prostředí předvádějí nespokojenost a rozervanost mravní i bídu hm…otnou mužů, žen, mládeže i společností. Rozpolcenost je stigmatem duší prof. Hanuše i Jiřiny Kaucké v "Jednom letním dni". Rozervaná a skeptická je mysl Štěpánova v črtě "Pozdě". Žíznivé a zoufale neukojené je srdce "Regiments-Erny" v "Oklamal". Jasný nadpis kapitoly "Neděle, den Boží" je úmyslným protikladem téměř "osudových" tragedií, skrytých za vězeňskými zdmi v srdcích nedospělého hocha i vraha Váni, atd., atd. Skepse i smutek, ale i vzdor a obžaloba provází jako nepsaný hudební doprovod celou knihu.

Stav

Dobrý

špinavá obálka, špinavé desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, špinavá obálka, špinavé desky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	281
Jazyk:	česky
Edice:	Kmeň, Spisy Fráni Šrámka
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 2. 2026 17:53
Číslo položky:	1625056

O autorovi

Fráňa Šrámek

Fráňa Šrámek byl český básník, prozaik, dramatik a buřič. Narodil se v Sobotce, roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů. Za svých studentských let bydlel v domě U Koulí č. 131 nedaleko Putimské brány. V roce 1894 se odstěhoval do Roudnice nad Labem, kde dosáhl maturity. V roce 1903 nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena. Zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje. V září 1904 vážně onemocněl. Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1905 a začal se věnovat literatuře. Dostal se do Prahy, kde se připojil k časopisu Nový kult, jehož vůdčí osobností byl S. K. Neumann. Redigoval časopis Práce. V roce 1905 byl dvakrát vězněn, za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní. Za první světové války narukoval hned v srpnu 1914 na haličskou frontu. Střet s válečnou realitou byl velmi drsný. Šrámkovy bezprostřední dojmy odráží nejen báseň s lakonickým titulem 30. září 1914, ale třeba také povídka První akt. Už v září 1914 se mu ale podařilo válečné vřavě uniknout, když byl kvůli revmatismu hospitalizován v brněnské nemocnici. V červnu 1915 ale znova narukoval, tentokrát na frontu do Itálie a Rumunska. Onemocněl španělskou chřipkou, nemoc ovšem překonal. Za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, o jeho protestu však vědělo málo lidí. Roku 1946 byl jmenován národním umělcem. Pohřben je ve svém rodném městě Sobotce na soboteckém hřbitově, o kterém napsal jednu ze svých nejznámějších básní Sobotecký hřbitov. Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů. Všechna jeho díla jsou silně levicová, ovlivněná anarchismem. Jeho díla měla z...

Více od autora