Aleksandr Sergejevič Puškin
Boldinské podzimy : [výbor z díla]

1986 | Nakladatelství Odeon

Puškinovy básně, poémy, povídky a na prvním místě Evžena Oněgina, společensko-filosofický román ve verších, četly u nás v průkopnických překladech Křičky, Mathesia, Hory a Marčanové celé generace čtenářů: nacházely zalíbení v jednoznačnosti básníkova poslání, v rafinované prostotě a strhující melodii jeho kancón, v re…alistických příbězích, které se staly východiskem ruské moderní prózy. Četla se u nás i jeho věcná svědectví o historii a současnosti Ruska, ať už to byla Kapitánská dcerka nebo Putování z Moskvy do Petrohradu. Jenom málokteří však byli s to pojmout odkaz tohoto "univerzálního tvůrce" v celé jeho úhrnnosti obsahové i formální. O takový pohled jsme se pokusili v této knize: nemá pouze dokumentovat všestrannost jeho talentu či zdůraznit období plodných podzimů 1831, 1833 a 1834, kdy pobýval ve vsi Boldinu: chceme sledovat smysl Puškinova díla pro dnešek. Pod tímto zorným úhlem se dostává do popředí puškinské pojetí "toku" a "proměnlivosti" života, jeho apel k lásce a vzájemnosti; básník je přesvědčen, že žádná existence nepřetrvává ve své podstatě, nýbrž ve svém ohlasu, v působení na ostatní. Náš současník M. Bachtin, literární vědec nad jiné povolaný, označuje tento typ lidské vzájemnosti jako "předávání slova", poselství od člověka k člověku... Vrcholnými ukázkami z Puškinovy poezie i z méně známých dílek jako například Hodování v době moru a Angelo, jež dokumentují tuto základní koncepci svazku, se podařilo změnit tradiční podobiznu poety v hanlivé uniformě, orámovanou básníkovým předčasným skonem, objevit znova jeho apollónskou sílu a úsměvnou ironii. Vedle této nové cesty za Puškinem je kniha i dokladem dnešního překladatelského umění, zejména Emanuela Frynty a Luďka Kubišty, v jehož přebásnění dostává čtenář značnou část lyriky poprvé. Patří sem i rozsáhlý fragment Podzim, básníkova citová konfese, poodkrývající tajemství boldinských podzimů.
Vybral, uspořádal, připravil výběr vyobrazení a úvod a ediční poznámku napsal Vladimír Svatoň. Puškinovy básně, poémy, povídky a na prvním místě Evžena Oněgina, společensko-filosofický román ve verších, četly u nás v průkopnických překladech Křičky, Mathesia, Hory a Marčanové celé generace čte…nářů: nacházely zalíbení v jednoznačnosti básníkova poslání, v rafinované prostotě a strhující melodii jeho kancón, v realistických příbězích, které se staly východiskem ruské moderní prózy. Četla se u nás i jeho věcná svědectví o historii a současnosti Ruska, ať už to byla Kapitánská dcerka nebo Putování z Moskvy do Petrohradu. Jenom málokteří však byli s to pojmout odkaz tohoto "univerzálního tvůrce" v celé jeho úhrnnosti obsahové i formální. O takový pohled jsme se pokusili v této knize: nemá pouze dokumentovat všestrannost jeho talentu či zdůraznit období plodných podzimů 1831, 1833 a 1834, kdy pobýval ve vsi Boldinu: chceme sledovat smysl Puškinova díla pro dnešek. Pod tímto zorným úhlem se dostává do popředí puškinské pojetí "toku" a "proměnlivosti" života, jeho apel k lásce a vzájemnosti; básník je přesvědčen, že žádná existence nepřetrvává ve své podstatě, nýbrž ve svém ohlasu, v působení na ostatní. Náš současník M. Bachtin, literární vědec nad jiné povolaný, označuje tento typ lidské vzájemnosti jako "předávání slova", poselství od člověka k člověku... Vrcholnými ukázkami z Puškinovy poezie i z méně známých dílek jako například Hodování v době moru a Angelo, jež dokumentují tuto základní koncepci svazku, se podařilo změnit tradiční podobiznu poety v hanlivé uniformě, orámovanou básníkovým předčasným skonem, objevit znova jeho apollónskou sílu a úsměvnou ironii. Vedle této nové cesty za Puškinem je kniha i dokladem dnešního překladatelského umění, zejména Emanuela Frynty a Luďka Kubišty, v jehož přebásnění dostává čtenář značnou část lyriky poprvé. Patří sem i rozsáhlý fragment Podzim, básníkova citová konfese, poodkrývající tajemství boldinských podzimů.
Vybral, uspořádal, připravil výběr vyobrazení a úvod a ediční poznámku napsal Vladimír Svatoň.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	486
Jazyk:	česky
Edice:	Odeon
Vydání:	1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 5. 2025 15:33
Číslo položky:	1243789

O autorovi

Aleksandr Sergejevič Puškin

Tento představitel romantismu bývá považován za zakladatele moderní ruské literatury. K jeho nejvýznamnějším dílům patří poema Ruslan a Ludmila, drama Boris Godunov, prózy Kapitánská dcerka a Piková dáma a veršovaný román Evžen Oněgin. Jeho otec Sergej Lvovič Puškin pocházel ze starého ruského šlechtického rodu; dědeček jeho otce Lev Alexandrovič Puškin byl plukovník ruské armády; dědečkem jeho matky, tedy Puškinovým pradědečkem, byl Abram Petrovič Hannibal, ruský vojenský a politický činitel afrického původu, pravděpodobně z oblasti dnešní Eritreje nebo Kamerunu. Mnohé zdroje se zmiňují o jeho eritrejském nebo etiopském původu. Ottův slovník naučný ho popisuje jako „oblíbeného černocha Petra Velikého“. Některé zdroje uvádějí, že Hannibal byl synem jednoho z etiopských vladařů, který byl v sedmi letech odveden jako rukojmí do Konstantinopole, kde měl sloužit jako pojistka věrnosti své šlechtické rodiny Osmanské říši. O pouhý rok později, tedy v osmi letech, byl vykoupen ruskými vyslanci a odveden k carskému dvoru Petra Velikého, který si Hannibala oblíbil a ten u dvora vybudoval úspěšnou kariéru a byl přijat do řad ruské šlechty. Jeho matka Nadězda Osipovna Puškina , rozená Hannibalová , před sňatkem žila v Petrohradu na panství Kobrino .

Více od autora