Jan Wiener byl navigátor 311. perutě RAF, protinacistický odbojář, univerzitní profesor a politický vězeň 50. let v ČSR. Narodil se roku 1920 v Hamburku do česko-německé židovské rodiny, kde chodil do gymnázia Johanneum. Jedním z jeho předků byl pražský rabín. Od roku 1933 rodina žila v Praze, kde pocítil český antisemitismus. V Praze navštěvoval Akademické gymnázium ve Štěpánské ulici. Chodil do Sokola, poté co byl svědkem antisemitského chování svých spolubratří, přestal spolek navštěvovat. Jeho nejoblíbenější činností byl fotbal a hlavně box, ve kterém vynikal. Kvůli fotbalu také – otcovu přání navzdory – odmítl složit náboženskou zkoušku dospělosti Bar micva, čehož posléze litoval a vykonal ji až ve svých sedmdesáti pěti letech. Při všeobecné mobilizaci se dobrovolně přihlásil do armády. Jeho bratr odcestoval několik dní před okupací do Ameriky, kde získal stipendium na Harvardově univerzitě. V roce 1939 pro svůj židovský původ nebyl připuštěn k maturitě. O rok později uprchl do Jugoslávie, kde se již tou dobou nacházel jeho otec a jeho nevlastní matka. Doma zanechal svou matku a babičku. Když nacisté na Jugoslávii v dubnu 1941 zaútočili, Wienerův otec spáchal před jeho očima sebevraždu. Wiener se rozhodl přejít přes Itálii a severní Afriku, Francii až do Anglie, kde se chtěl přihlásit do československé armády. V Itálii byl zajat a vězněn v internačním táboře pro cizince. Wienerova matka zahynula v roce 1942 v terezínské Malé pevnosti. Roku 1943 po invazi spojenců na Sicílii a na jih Itálie se mu podařil opakovaný pokus o útěk z tábora. Přes Afriku se dostal do Velké Británie a zde vstoupil do československé armády. Mezi lety 1943 a 1945 působil u 311. čs. bombardovací perutě RAF jako radionavigátor a střelec. Absolvoval desítky operačních letů. Podnikal nálety na evropská města a hlídkov...

Švýcarský sociolog.