Knihy
Vzácné knihy
-TOP-
Otakar Jedlička
Boje v Čechách a na Moravě za války roku 1866

Otakar Jedlička
Boje v Čechách a na Moravě za války roku 1866 : Bitva u Králové Hradce - Díl druhý

1883 | Nakladatelství F. & V. Hoblík

Jedná se o jedno z klasických děl popisujících prusko-rakouskou válku r. 1866. Autor, očitý svědek bitvy u Hradce Králové, popisuje válečné události s poměrně velkou přesností, ale především osobitým až románovým stylem, který z knihy činí velmi záživné čtení. Před započetím práce prostudoval velkou většinu německy psa…ných úvah i publikací, stejně jako spisy generálního štábu rakouské i pruské armády. Dílo obsahuje tři knihy popisující jednak události do bitvy u Hradce Králové, samotnou bitvu u Hradce králové a v závěrečné části události odehrávající se do uzavření Pražského míru. Jedná se o jedno z klasických děl popisujících prusko-rakouskou válku r. 1866. Autor, očitý svědek bitvy u Hradce Králové, popisuje válečné události s poměrně velkou přesností, ale především osobitým …až románovým stylem, který z knihy činí velmi záživné čtení. Před započetím práce prostudoval velkou většinu německy psaných úvah i publikací, stejně jako spisy generálního štábu rakouské i pruské armády. Dílo obsahuje tři knihy popisující jednak události do bitvy u Hradce Králové, samotnou bitvu u Hradce králové a v závěrečné části události odehrávající se do uzavření Pražského míru.

Součástí souboru:

Boje v Čechách a na Moravě za války roku 1866 1883 (3 svazky)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	112
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Pardubice

O autorovi

Otakar Jedlička

Otakar Jedlička byl český lékař, novinář a spisovatel. Od studentských let přispíval do většiny českých časopisů prózami, vesměs nepříliš originálními a silně inspirovanými příkladem známých spisovatelů. Podrobně zpracoval dějiny bojů v Čechách r. 1866. Byl aktivním členem Sokola. Současníci jej oceňovali pro obětavou vlasteneckou práci i osobní vlastnosti. Narodil se 22. prosince 1845 v Hořiněvsi jako syn lékaře. Nižší školy studoval v Broumově, poté absolvoval gymnázium v Hradci Králové. Roku 1861 se tam spřátelil s o deset let starším spisovatelem Josefem Barákem. V roce 1865 odešel do Prahy, kde byl přijat na lékařskou fakultu. Brzy ho ale postihla rodinná tragédie – zemřel mu otec a tím ztratil zdroj příjmu. Nezbylo mu než si přivydělávat doučováním a novinářstvím, což mělo nepříznivý vliv na jeho studijní výsledky. Na druhou stranu, i s pomocí Josefa Baráka, se zde začala rozvíjet jeho literární tvorba. V Praze rovněž vstoupil do Sokola a byl v této organizaci velmi aktivní. V letech 1872-5 byl praporečníkem, roku 1873 byl zvolen do výboru správního a zábavního. Roku 1876 přijal místo lékaře v Kutné Hoře a o dva roky později ve Smiřicích. Zde roku 1882 obětavě pomáhal při epidemii neštovic. V témže roce onemocněl a určitou dobu se léčil v Piešťanech. V únoru 1883 se při cestě k nemocnému nachladil a na následky nemoci zemřel ve Smiřicích 27. června téhož roku. Byl oceňovaný pro přátelskou povahu, obětavé vlastenectví a lidumilnost. Na pohřeb mu přišlo asi deset tisíc lidí, zejména z blízkého okolí, Hradce Králové a Jaroměře. Literární prvotiny uveřejnil roku 1864 v Nerudově časopisu Rodinná knihovna. Poté přispíval do většiny českých novin a časopisů, jako např. Národní listy, Národní pokrok, Svoboda, Květy, Světozor aj. Měl obdiv k předním vlasteneckým spisovatelům a snažil se napodobovat jejich styl, neusiloval příliš o um...

Více od autora