Karel Hugo Hilar
Boje proti včerejšku : 1915-1925

1925 | Nakladatelství František Borový

Soubor statí, v nichž reaguje režisér K. H. Hilar na vžité představy o divadle a dramatu. Zabývá se evropskými dramaty minulosti i současnosti, kupříkladu dramatiky ticha - Duhamelem, Vildracem aj. Soubor statí, v nichž reaguje režisér K. H. Hilar na vžité představy o divadle a dramatu. Zabývá se evropskými dramaty minulosti i současnosti, kupříkladu dramatiky ticha - Duhamelem, Vildracem aj.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

polokožená, převazba, zlacená horní ořízka, zlacený hřbet

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý polokožená, převazba, zlacená horní ořízka, zlacený hřbet	Skladem pro e-shop	399 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 45 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, převazba, polokožená, zlacená horní ořízka, Zlacený hřbet
Počet stran:	294
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 11. 2024 16:14
Číslo položky:	1063749

O autorovi

Karel Hugo Hilar

Karel Hugo Hilar , vlastním jménem Karel Bakule, byl divadelní režisér, básník, kritik, prozaik a dramatik. Karel Hugo Hilar zdědil talent asi po otci Františkovi, který byl literárně činný . Mladý Karel již ve třinácti letech napsal první drama, psal básně, povídky, romány i literární kritiky. Překládal francouzskou dekadentní poezii. Po gymnáziu vystudoval klasickou filologii na Filozofické fakultě UK a během studií vedl se svými přáteli Jarmilem Krecarem a Arthurem Breiským Moderní bibliotéku, kterou do roku 1914 vydával František Adámek. V listopadu 1910 však již nastoupil jako lektor Městského divadla na Vinohradech, na přelomu května a června 1911 se zde poprvé dostal k režii , v roce 1913 se stal dramaturgem a již v roce šéfem činohry. Ve Vinohradském divadle spolupracoval s výtvarníky Josefem Wenigem, Františkem Kyselou, Vratislavem Hugem Brunnerem a především s Vladimírem Alexandrem Hrskou , který pro Hilara realizoval do roku 1919 přes čtyřicet výprav. V závěru svého vinohradského působení spolupracoval s mladým členem skupiny výtvarníků „Tvrdošíjní“ Vlastislavem Hofmanem.. Od 1. ledna 1921 přešel na výzvu Dramatického svazu podporovaného většinou odborné kritiky do Národního divadla, kde byl až do své smrti šéfem činohry a režisérem. Zde pracoval s mladými lidmi a angažoval na jeho „prkna“ pozdější velikány – Zdeňka Štěpánka, Ladislava Peška, Hugo Haase, Františka Smolíka. Do Národního divadla přizval rovněž další své spolupracovníky z Vinohradského divadla, např. herce Bedřicha Karena , Zdeňku Baldovou a Václava Vydru , Jaroslava Vojtu , Leopoldu Dostalovou a režiséra Karla Dostala . Též angažoval mladé reži...

Více od autora