Ignát Herrmann, Kamil Lhoták
Blednoucí obrázky : Výbor z kratších próz

1960 | Nakladatelství Československý spisovatel

Výbor z povídek věnovaných Hradci Králové, městu spisovatelova dětství. Jsou to většinou životopisné vzpomínky, které zachycují obraz společenského života 19. stol. a kreslí lidské charaktery s realistickým smyslem pro dobový kolorit.

Uspořádal, k vydání připravil a doslov Na okraj hradeckých vzpomínek Ignáta… Herrmanna napsal Emanuel Frynta. Výbor z povídek věnovaných Hradci Králové, městu spisovatelova dětství. Jsou to většinou životopisné vzpomínky, které zachycují obraz společenského života 19. stol. a kreslí lidské charaktery s realis…tickým smyslem pro dobový kolorit.

Uspořádal, k vydání připravil a doslov Na okraj hradeckých vzpomínek Ignáta Herrmanna napsal Emanuel Frynta.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus s kódem BF2025: 53 Kč

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	279, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Herrmann, Ignát: Výbor z díla, Výbor z díla Ignáta Herrmana
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 10. 2025 13:48
Číslo položky:	1434435

O autorech

Ignát Herrmann

Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...

Více od autora

Kamil Lhoták

Kamil Lhoták byl malíř, grafik a ilustrátor. Byl jedním ze zakládajících členů Skupiny 42. Narodil se 25. července 1912 v pražských Holešovicích. Jeho matka Anna Kouglová již od dětství milovala divadlo a její společenská povaha ji na jednom ze Žofínských plesů pomohla k seznámení s mladým medikem Kamilem Lhotákem, jehož celé jméno znělo rytíř Kamil Lhoták ze Lhoty. Z dlouhodobého vztahu mezi mladou herečkou a o dva roky mladším medikem se narodil syn Kamil. Společensky nerovný vztah a hlavně obava z poškození kariéry dohnaly rytíře ze Lhoty k zatajení dítěte. S jeho matkou se nikdy neoženil, i když celý život svého syna a jeho matku finančně podporoval. Přestože se s nimi málo stýkal a úzkostlivě dbal na utajení veškerých návštěv, podařilo se mu v době války nakazit svého syna infekcí dětské obrny. Následkem bylo celoživotní poškození chlapce tím, že kulhal. Komplex zapíraného dítěte, který mu kamarádi v dětství dávali pocítit, dovedl malého Kamila k citlivosti a pochopení se stejně postiženými. První z nich byla Anna, Lhotákova budoucí múza a také životní partnerka. Vztah k otci, jemuž s oblibou říkal fotr, byl po celý život velmi komplikovaný a nedokázala ho napravit ani finanční podpora rodině, ani půlmilionový odkaz, který profesor Lhoták po letech svému synovi a jeho matce odkázal. Milující a na svou dobu velmi vzdělaná Anna Kouglová vedla svého syna k zájmu o umění, především o malířství a literaturu. Vedle Julese Verna s nádhernými xylografickými ilustracemi Edouarda Rioua si Lhoták zamiloval i Toulouse-Lautreca, snad i díky jeho osudu postiženého. V roce 1923 se Lhoták stal žákem Jiráskova gymnázia v Resslově ulici. Vedle prvních setkání s moderním uměním, které mu zprostředkovali jeho obeznámenější spolužáci, se Kamil nechával unášet vydáváním "jednovýtiskového" Auto-moto zpravodaje, který se svým spolužákem celý kaligraficky psali a kreslili. Ve vyšších třídách gymnázia vydával se spolužáky časopis Hledá...

Více od autora