Knihy
Vzácné knihy
Vazby
Ignát Herrmann
Blednoucí obrázky

Ignát Herrmann
Blednoucí obrázky : Díl 1-2 DEDIKACE IGNÁT HERRMANN SYNU DALIBOROVI /1908 i 1929/

1907 | Nakladatelství F. Topič

Obsažené svazky:

Blednoucí obrázky, vzpomínky nejstarší a drobné episody ... 1907 (325 s., 2 l. obr. příl, 2. vyd.)
Blednoucí obrázky, vzpomínky nejstarší a drobné příběhy ... 1929 Díl druhý (300 s., 1. vyd.)

Stav

Dobrý

PODPIS, lehce odřené desky, jinak v pořádku, celokožená, vevázaná obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehce odřené desky, jinak v pořádku obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	Díl I imitace kůže - celkokožená přednostní nakladatelská vazba. Díl II kůže - celokožená přednostní nakladatelská vazba Díl II - vevázaná původní obálka
Vazba:	pevná, celokožená, vevázaná obálka
Počet stran:	300 + 325
Jazyk:	česky
Edice:	1, 34. svazek ed. 1, 34. svazek ed. Sebrané spisy Ignáta Herrmanna
Vydání:	1. knižní vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 7. 2026 12:12
Číslo položky:	1836476

O autorovi

Ignát Herrmann

Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...

Více od autora