František Nechvátal
Bílá holubice

1978 | Nakladatelství Melantrich

Poezie

Ve sbírce veršů, utříděných do čtyř cyklů , vyslovuje autor všelidskou touhu po smysluplném životě, v němž by převládala láska a porozumění mezi lidmi. Na pozadí vzpomínek na mládí v rodném kraji přibližuje složité hledání životní rovnováhy a harmonie, základní potřeby dneška. Ve sbírce veršů, utříděných do čtyř cyklů , vyslovuje autor všelidskou touhu po smysluplném životě, v němž by převládala láska a porozumění mezi lidmi. Na pozadí vzpomínek na mládí v rodném kraji přib…ližuje složité hledání životní rovnováhy a harmonie, základní potřeby dneška.

Stav

Dobrý

lehce zašlá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	142
Jazyk:	česky
Edice:	93. svazek ed. 93. svazek ed. Poesie
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 1. 2026 13:58
Číslo položky:	1523378

O autorovi

František Nechvátal

František Nechvátal – 10. září 1983, Tanvald) byl český básník a překladatel, autor nejprve nábožensky meditativní a později i socialisticky orientované lyriky a básní, opěvujících smyslový život a rodnou zemi. Narodil se v rodině sezónního dělníka. Roku 1924 maturoval na učitelském ústavu v Olomouci a pak vstoupil do Československé církve. Studium na Husově evangelické fakultě z finančních důvodů nedokončil a od roku 1926 učil náboženství na různých obecných a měšťanských školách. Za svého působeni v Prostějově v letech 1929–1935 se seznámil s Bedřichem Václavkem, který jej výrazně názorově ovlivnil a přivedl jej k levicovému smýšlení. Společně s ním patřil mezi zakladatele skupiny Blok, která usilovala o socialistický realismus a za druhé světové války s ním spolupracoval v odboji. Za svého působení v Praze v letech V letech 1935–1945 se definitivně rozešel s křesťanstvím a roku 1945 se stal členem KSČ. Pracoval na ministerstvu informací a osvěty jako referent odboru pro kulturní styky se zahraničím, v letech 1948–1953 působil jako kulturní přidělenec ve Varšavě a v letech 1959–1962 v Sofii. Mezitím byl v letech 1954–1958 redaktorem literárního měsíčníku Nový život. Pak byl až do svého odchodu do důchodu roku 1965 zaměstnán v Památníku národního písemnictví. Jeho básnické dílo je značně rozsáhlé a námětově různorodé. Ve svém knižním debutu, sbírce básní s náboženskými motivy Vichřice , vycházel z mysticizmu Otokara Březiny, ale již jeho druhá sbírka Slunovrat obsahuje touhu po sociální spravedlnosti, která ve sbírce Oheň a meč vyústila až v neurčité revoluční sny. Sbírka Vedro na paletě vychází formálně z poetismu Vítězslava Nezvala. Za druhé světové války našel inspiraci v rodné Moravě a v národní písni, využíval opět náboženské symboly a převládaly u něho pesimistické nálady. Brzy po válce a v následných letech se jeho poezie dočasně obrátila k socialistickému optimismu. Báseň...

Více od autora