Alexandra David-Neel: Bílá a černá magie

Alexandra David-Neel, Albert Arthur Yongden
Bílá a černá magie : Garab a Dečhema

1995 | Nakladatelství Pragma

Výzva autorky je jasná: "Prosím čtenáře. aby si při čtení tohoto románu uvědomoval, že jeho děj byl skutečně prožíván." Příběh byl vyprávěn naší cestovatelce za jedné tibetské noci. Jde o mýtické vyprávění? O horor? - Líčí vášnivou lásku mezi Garabem a Dečhemou, která opustila svou rodinu, aby s ním žila na útěku ve sv…ětě, kde působí kromě lidské vůle a osudu i tajemné síly...
Jde o jakousi tibetskou obdobu příěhu Romea a Julie. Z knihy vyzařuje přítomnost tajemného fluida mystiky. Výzva autorky je jasná: "Prosím čtenáře. aby si při čtení tohoto románu uvědomoval, že jeho děj byl skutečně prožíván." Příběh byl vyprávěn naší cestovatelce za jedné tibetské noci. Jde o mýtické vypr…ávění? O horor? - Líčí vášnivou lásku mezi Garabem a Dečhemou, která opustila svou rodinu, aby s ním žila na útěku ve světě, kde působí kromě lidské vůle a osudu i tajemné síly...
Jde o jakousi tibetskou obdobu příěhu Romea a Julie. Z knihy vyzařuje přítomnost tajemného fluida mystiky.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	134
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085213745
ISBN:	9788085213744
Vydání:	1. dopl. a upr. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 7. 2023 10:28
Číslo položky:	587980

O autorech

Alexandra David-Neel

Alexandra David-Néelová, rozená Louise Eugénie Alexandrine Marie Davidová, byla belgicko-francouzská cestovatelka, průzkumnice, spiritualistka, buddhistka a spisovatelka. Ve známost vešla především díky své návštěvě tibetské Lhasy v roce 1924, kdy byl cizincům vstup do města zakázán. David-Néelová napsala přes třicet knih o východních náboženstvích, filosofii i o svých cestách. Měla vliv na beatnické spisovatele jako Jack Kerouac a Allen Ginsberg či filosofa Alana Wattse. Její knihu o Tibetu čte také Karel Kopfrkingl v románu a filmu Spalovač mrtvol. Narodila se v Paříži, v šesti letech se její rodina přestěhovala do Elsene v Belgii. Již v mládí se seznámila s učením Heleny Petrovny Blavatské a Teosofické společnosti. V Paříži studovala filosofii a důkladněji se začala zajímat o buddhismus. V letech 1890 a 1891 cestovala do Indie. V Tunisu se setkala s inženýrem Philippem Francoisem Néelem, za kterého se v roce 1904 provdala. Manžel financoval všechny její další cesty a stal se jejím manažerem a literárním agentem. I když spolu nežili, nikdy se nerozvedli. P. F. Néel zemřel v roce 1941. V roce 1911 David-Néelová podruhé cestovala do Indie, aby tam dále prohlubovala své znalosti o buddhismu. V této době se dvakrát setkala s 13. dalajlámou Thubtänem Gjamcchem. V letech 1914–1916 žila v jedné ze sikkimských jeskyní nedaleko tibetských hranic a společně s mladým mnichem lamou Jongdänem se věnovala studiu. Jongdän se později stal jejím adoptivním synem. V roce 1916 se vydala do Tibetu. V Žikace se v srpnu 1916 setkala s tehdejším pančhenlámou. Když se chtěla vrátit do Evropy, zrovna probíhala první světová válka, rozhodla se proto vydat do Japonska. V Japonsku se setkala s Ekaiem Kawagučim, který v roce 1901 navštívil Lhasu v převlečení za čínského lékaře. To inspirovalo A. David-Néelovou, která se rozhodla zkusit navštívit Lhasu. Na tuto cestu, která trvala tři roky, se připravovala dvouletým pobytem v jeskyní...

Více od autora