Victor Hugo
Bídníci : Díl 1-4

1923 | Nakladatelství Ladislav Šotek

Obsažené svazky:

Bídníci, Fantina, Cosetta 1926 Díl 1, sv. I+II (466 s.)
Bídníci, Marius 1926 Díl 2, sv. III (199 s.)
Bídníci, Selanka v ulici Plumet a epopeje v ul... 1926 Díl 3, sv. IV (294 s.)
Bídníci, Jean Valjean 1923 Díl 4, sv. V (236 s.)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 29. 6. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	466 + 199 + 294 + 236
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vlastimil Košvanec
Překladatel:	Karl Herrman
Edice:	Šotkova knihovna lidových románů
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 6. 2026 11:43
Číslo položky:	1810169

O autorovi

Victor Hugo

Victor-Marie Hugo byl francouzský básník, prozaik, dramatik, esejista a politik, vrcholný představitel romantismu. Victor Hugo byl třetím synem Josepha Léopolda Sigisberta Huga a Sophie Trébuchetové. Narodil se v roce 1802 v Besançonu a žil ve Francii po většinu svého života. Jeho bratři byli Abel Joseph Hugo a Eugéne Hugo . Doba dětství Viktora Huga byla poznamenána politickými zvraty. Napoleon byl prohlášen císařem, když byly Victoru Hugovi dva roky a bourbounská monarchie byla obnovena před jeho třináctinami. Opačné politické a náboženské názory, které měli Hugovi rodiče, zobrazovaly ideologické síly, které se přely o nadvládu ve Francii celý jeho život: Hugův otec byl vysoce postavený důstojník v Napoleonově armádě. Byl ateistický republikán, který považoval Napoleona za hrdinu; jeho matka byla extrémní katolická royalistka, a podle některých domněnek, byla milenkou generála Victora F. de Lahorieho, popraveného v roce 1812 za spiknutí proti Napoleonovi. Jelikož byl Hugův otec důstojník, rodina se často stěhovala a Victor se při cestování hodně naučil. Na cestě do Neapole viděl rozlehlé alpské vrcholky, velkolepě modré Středozemní moře a Řím v době oslav. Ačkoliv mu bylo pouze šest let, uchoval si tento půlroční výlet pevně v paměti. Sophie následovala svého muže do Itálie a Španělska . Nespokojená s neustálým stěhováním, které vyžadoval vojenský život, a faktem že její manžel nesdílel její katolickou víru, Sophie se rozhodla nakrátko opustit Léopolda v roce 1803 a usadit se v Paříži. Od té doby dominantním způsobem řídila Hugovu výchovu a vzdělání. V důsledku toho Hugova první díla v poezii a próze odrážela ještě její vášnivé oddání víře a králi. Teprve později, během událostí vedoucích k revoluci v roce 1848, začal Hugo odporovat své katolické royalistické výchově a místo toho s...

Více od autora