Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
František Buriánek
Bezruč Toman Gellner Šrámek

František Buriánek
Bezruč Toman Gellner Šrámek : studie o básnících počátku našeho věku

1955 | Nakladatelství Československý spisovatel

V životopisné knize F. Buriánka se setkáváme s bouřlivým životem i dílem čtyř význačných básníků, jejichž dílo vyrůstalo z bouřlivého společenského i myšlenkového kvasu na přelomu předminulého a minulého století - Petra Bezruče, Karla Tomana, Františka Gellnera a Fráni Šrámka. Není to náhodné setkání. Lze uvést řadu s…polečných rysů a souvislostí, pro které mohou být tyto jednotlivé zjevy a samostatné studie o nich spojeny v jeden celek. Především je spojuje doba, v níž byla napsána jejich nejvýznamnější díla a v níž se vyhraňoval jejich umělecký profil. Spojují je rovněž některé základní rysy celkového názoru na život, na člověka, na přírodu. Najdeme základní shodné rysy ve způsobu jejich myšlení a cítění. A konečně je spojují i některé základní názory estetické. krása je jim totožná s životem v jeho zdravém a plném rozkvětu, se svobodou člověka a jeho přirozených citů. Žádný z těchto básníků se nevzdává své osobitosti, u každého jde o zcela vyhraněnou uměleckou individualitu. A přece najdeme společného jmenovatele pro jejich uměleckou tvorbu a metodu: realismus a lidovost. V životopisné knize F. Buriánka se setkáváme s bouřlivým životem i dílem čtyř význačných básníků, jejichž dílo vyrůstalo z bouřlivého společenského i myšlenkového kvasu na přelomu předminulého a minu…lého století - Petra Bezruče, Karla Tomana, Františka Gellnera a Fráni Šrámka. Není to náhodné setkání. Lze uvést řadu společných rysů a souvislostí, pro které mohou být tyto jednotlivé zjevy a samostatné studie o nich spojeny v jeden celek. Především je spojuje doba, v níž byla napsána jejich nejvýznamnější díla a v níž se vyhraňoval jejich umělecký profil. Spojují je rovněž některé základní rysy celkového názoru na život, na člověka, na přírodu. Najdeme základní shodné rysy ve způsobu jejich myšlení a cítění. A konečně je spojují i některé základní názory estetické. krása je jim totožná s životem v jeho zdravém a plném rozkvětu, se svobodou člověka a jeho přirozených citů. Žádný z těchto básníků se nevzdává své osobitosti, u každého jde o zcela vyhraněnou uměleckou individualitu. A přece najdeme společného jmenovatele pro jejich uměleckou tvorbu a metodu: realismus a lidovost.

Stav

Dobrý

neautorský podpis, bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis
Vazba:	volná brož
Počet stran:	279
Jazyk:	česky
Edice:	10. svazek ed. 10. svazek ed. Postavy a dílo. Velká řada, Postavy a dílo
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 9. 2023 16:34
Číslo položky:	640579

O autorovi

František Buriánek

František Buriánek byl český literární historik a kritik. Narodil se v Rokycanech, po maturitě na reálném gymnáziu v Klatovech v roce 1936 studoval v letech 1936–1939 a 1945–1946 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze češtinu a francouzštinu . V letech 1939–1942 byl vězněn v rámci akce „17. listopad 1939“ v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg. Za účast v národním odboji byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939. Po válce pracoval nejdříve jako dělník, po ukončení studia na knihovnické škole v Praze v letech 1946–1950 jako knihovník v Úřadu předsednictva vlády. V roce 1947 vstoupil do KSČ. V letech 1950–1955 byl zaměstnán jako knihovník, později jako vedoucí kulturního odboru Kanceláře prezidenta republiky, od roku 1950 externě vyučoval na FF UK, habilitoval se v roce 1955 prací Bezruč – Toman – Gellner –Šrámek, profesorem novodobé české literatury byl jmenován roku 1961. Titul CSc. získal v roce 1957 monografií Petr Bezruč, titul DrSc. v roce 1969 prací Generace buřičů. Katedru české a slovenské literatury vedl v období 1956–1972, proděkanem byl v letech 1960–1963. Na počátku tzv. normalizace byl vyškrtnut z KSČ , ale setrval jako profesor na katedře české a slovenské literatury a literární vědy FF UK. V roce 1981 odešel do důchodu. Literární kritiky publikoval v různých novinách a časopisech, například v Rudém právu, v Tvorbě, v Literárních novinách, odborné práce pak zvláště v České literatuře, Českém jazyku a literatuře. Redigoval měsíčník Impuls. Jako editor se podílel na vydání několika knih, například Česká poesie, 1951; J. Hora: Výbor z básní, 1954; F. Gellner: Má píseň ze sna budívá, 1955; V. Dyk: Opustíš-li mne, nezahynu, 1956; Patnáct májů (sb. z české a slovenské poezie 1945–1960, 1960; Čítanka českého myšlení o literatuře, 1976 Zabýval se českou literaturou 20. století, zvláštní pozornost věnoval české poezii...

Více od autora