Ing. Pit Schubert Narodil se 2. prosince 1935 na území dnešního Polska v Breslau. Vzhledem k velmi svízelným hospodářsko-politickým poměrům, které provázely období jeho dětství, odstěhovala se jeho rodina do německého Frankfurtu. V této metropoli žil dlouhá léta se svými rodiči. Vyučil se zámečníkem a až návazně se rozhodnul studovat i vysokou školu se zaměřením na letecké motory. Po absolvování získal zaměstnání u firmy MBB v Mnichově, kde pracoval jako konstruktér a projektant leteckých a raketových motorů. Již v mládí jej začalo pozvolna pohlcovat prostředí hor a horolezectví. Záhy se stal uznávaným horolezcem. S příchodem do Mnichova se pak jeho zájem plně rozvinul. Často navštěvoval Alpy, kde v průběhu času uskutečnil řadu obtížných prvovýstupů. Byl jeden z prvních, kterému se podařil průstup tří významných severních stěn – Eigru, Matterhornu a Grandes Jorasses. V roce 1967 byl účastníkem známé německé Herrligkoferovy expedice do Grónska. Následovala účast v mnohých expedicích do Himálájí, kde vystoupil na několik sedmitisícových vrcholů. V roce 1971 se mu podařil i prvovýstup extrémně dlouhou jižní stěnou Anapurny IV. Od roku 1968 je šéfem bezpečnostní komise UIAA ve které je aktivní v podstatě do dnešních dnů. Jeho jméno je spojeno hlavně s pojmem bezpečnosti v horách. Pracoval na mnohých projektech nových materiálů, jistících mechanizmů při jištění prvolezce a velké úsilí věnoval hlavně testům materiálů. Jako špičkový technik a praktik převedl své nejmodernější vědecko-technické poznatky do vývoje nové horolezecké výzbroje a výstroje. Jeho stanoviska a názory respektovali výrobci hlavně kovových součástí výzbroje, což vedlo k podstatnému zvýšení bezpečnosti při použití příkladně skob, cepínů nebo karabin. Dlouhodobě sbírané informace o příčinách úrazů v horách včetně fotografické dokumentace vytvořili základ pro dvojdílnou publikaci „Bezpečnost a riziko na skále a ledu“, která se stala velmi užitečným studijním základem hlavně pro výuku instruktorů horole...