Marie Formáčková, Zita Kabátová
Bez servítků--

2008 | Nakladatelství BVD

Třetí a poslední kniha žijící legendy prvorepublikového filmu Zity Kabátové, která vychází k jejim 95. narozeninám, je vlastně souhrnem charakteristik lidí, kteří prošli jejim osobním i profesním životem. Díky svěžím a vystižným vzpomínkám před námi defilují nejen životní partneři a kamarádi, ale především takřka všich…ni, kteří v českém filmu nebo divadelnictví něco znamenali. Charakteristiky osobností posledních sedmdesáti let českého filmu, divadla a společenského života očima Zity Kabátové představují nejen přitažlivé čtení, ale i cenný dokument pro příští generace. Třetí a poslední kniha žijící legendy prvorepublikového filmu Zity Kabátové, která vychází k jejim 95. narozeninám, je vlastně souhrnem charakteristik lidí, kteří prošli jejim osobním i profesním živo…tem. Díky svěžím a vystižným vzpomínkám před námi defilují nejen životní partneři a kamarádi, ale především takřka všichni, kteří v českém filmu nebo divadelnictví něco znamenali. Charakteristiky osobností posledních sedmdesáti let českého filmu, divadla a společenského života očima Zity Kabátové představují nejen přitažlivé čtení, ale i cenný dokument pro příští generace.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	222
Jazyk:	česky
ISBN10:	808709011X
ISBN:	9788087090114
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Mnichovice
Vystaveno:	25. 7. 2023 12:34
Číslo položky:	598228

O autorech

Marie Formáčková

Marie Formáčková je novinářka na volné noze, publicistka, spisovatelka a středoškolská pedagožka. Působila i jako dramaturgyně a moderátorka v televizi. Je absolventkou Petrohradské a Karlovy univerzity, pracovala dvacet let v časopise Vlasta, kde byla od roku 1989 šéfredaktorkou. Později byla šéfredaktorkou časopisů Květy a TV Revue. Od roku 2000 se věnuje publicistice a psaní knih na volné noze. Působí také jako středoškolská učitelka a je držitelkou ocenění za pedagogickou činnost v rámci ankety Zlatý Ámos . Marie Formáčková je autorkou či spoluautorkou desítek knih, zejména životních příběhů mediálně známých osobností. K nejoblíbenějším patří knihy, které napsala spolu s Helenou Růžičkovou a se Zitou Kabátovou. Napsala také řadu kuchařek a knihy o zdravé životosprávě společně s Doc. MUDr. Leošem Středou nebo Vítkem Chaloupkou. Je autorkou série praktických učebnic pro postižené žáky .

Více od autora

Zita Kabátová

Zita Kabátová byla česká herečka, jedna z filmových hvězd přelomu 30. a 40. let 20. století. Otec Benno Kabát byl architekt a památkář, matka Anna Natalie, rozená Masopustová, byla dcera pražského obchodníka. Otec pracoval na opravách chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně a opravách dalších malostranských staveb. Hrál ochotnicky divadlo a psal divadelní hry pro loutkové divadlo. Matka hrála jako ochotnice v Malostranské besedě. Bratrancem matky byl Josef Šváb-Malostranský – pražský kabaretiér a první český filmový herec. Od dětství ochotnicky vystupovala v divadle, vedle toho vystudovala gymnázium. Od roku 1935 byla profesionální herečkou. K filmování se dostala brzy poté, když se zúčastnila konkurzu do filmu Sextánka, a místo toho dostala roli ve snímku Světlo jeho očí. Ve druhé půli 30. let a první půli 40. let pak ztvárnila desítky filmových rolí. Vrcholný výkon podala zejména ve filmu Muži nestárnou . Po roce 1945 jí přitížilo, že dva filmy natočila německy pod jménem Maria von Buchlow ; v říjnu 1945 byla Disciplinární radou filmových pracovníků spolu s dalšími vyloučena z filmové činnosti. Zákaz trval do 1. ledna 1946, kdy byla omilostněna. Roku 1946 se vdala za Jerryho Krále, ředitele firmy Zeiss Ikon v Bombaji. Nebylo jí však uděleno vízum a Jerry v roce 1948 zemřel. Aby se uživila po dobu hereckého zákazu, pracovala ve fotoateliéru jako koloratérka a retušérka. K herecké činnosti se dočasně vrátila v 50. letech pod jménem svého bývalého manžela, jako Zita Králová. Vystupovala ve Vesnickém divadle, v Pražské estrádě nebo v Alhambře. V roce 1956 se provdala za českého sportovce, veslaře–skifaře, československého reprezentanta a olympionika z Letních olympijských her v Berlíně roku 1936 Jiřího Zavřela. Byl redaktorem sportovního prvorepublikového časopisu Star a po okupaci spolupracovníkem Veřejné osvětové služby, vedoucí redaktor měsíčn...

Více od autora