Knihy
Umění a architektura
Hudba
Jan Pelc
Bez ohňů je underground

Jan Pelc, Milan Hlavsa
Bez ohňů je underground

2001 | Nakladatelství Maťa

Vzpomínková kniha je historií kapely Plastic People of the Universe a je vedena jako rozhovor autora s protagonistou kapely Mejlou Hlavsou. Kniha měla být původně přísně vedeným rozhovorem, ale autor se rozhodl nerušit Hlavsův vypravěčský dar zbytečnými otázkami, takže vznikla vzhledem k těžké době kniha plná historek …, které Mejla za svůj život nastřádal. Druhého vydání této knihy se nedožil. Vyprávění je doplněno fotografiemi členů kapely i jejich příznivců, texty některých písní, chronologickým přehledem koncertů a seznamem všech členů kapely i jejím týmem. Vzpomínková kniha je historií kapely Plastic People of the Universe a je vedena jako rozhovor autora s protagonistou kapely Mejlou Hlavsou. Kniha měla být původně přísně vedeným rozhovorem, ale autor …se rozhodl nerušit Hlavsův vypravěčský dar zbytečnými otázkami, takže vznikla vzhledem k těžké době kniha plná historek , které Mejla za svůj život nastřádal. Druhého vydání této knihy se nedožil. Vyprávění je doplněno fotografiemi členů kapely i jejich příznivců, texty některých písní, chronologickým přehledem koncertů a seznamem všech členů kapely i jejím týmem.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	228
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072870203
ISBN:	9788072870202
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Meziloky
Vydání:	Vyd. 2., V nakl. Maťa 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 11. 2024 12:15
Číslo položky:	1071261

O autorech

Jan Pelc

Jan Pelc je český spisovatel, představitel českého literárního undergroundu. Většinu 80. let 20. století strávil v emigraci. Jeho styl je typický syrovostí, krutostí a explicitou, s níž popisuje zejména dekadentní život a ubíjející svět maloměstské revoltující mládeže a lidí z okraje společnosti za normalizace. Jeho nejznámějším dílem je kontroverzní třídílný román ...a bude hůř, který byl i zfilmován. Jan Pelc vyrůstal v Klášterci nad Ohří. V letech 1972–74 studoval střední školu v Mladé Boleslavi, odkud byl ale vyhozen, načež roku 1977 absolvoval učební obor strojní zámečník v učilišti podniku ZKL Klášterec. Tomuto řemeslu se ostatně učil i Olin, hlavní postava Pelcova stěžejního románu ...a bude hůř. Po dvouleté vojenské službě Pelc pracoval v prunéřovské elektrárně. Roku 1981 Pelc emigroval přes Jugoslávii, Itálii a Rakousko do Francie, což je trasa, kterou kopíruje putování Olina v poslední, třetí části románu. Po několikaměsíčním pobytu v Marseille se Pelc usadil v Paříži, kde v letech 1982 až 1990 pracoval v redakci čtvrtletníku Svědectví, jehož šéfredaktorem byl Pavel Tigrid a v němž byla otištěna ukázka Dětí ráje, prostředního dílu románu ...a bude hůř. V Paříži Pelc v roce 1983 řídil také knižní edici Světlík. Paralelně s tím vydával Kus řeči, které vyšlo v pěti číslech. V době své emigrace se také podílel na programu rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Po Sametové revoluci se Pelc vrátil a žil v Praze, ale rád se vracel do Paříže, kde v polovině devadesátých let necelý rok i pracoval na českém velvyslanectví. Později se přestěhoval do Břeclavi, odkud pochází jeho žena. Pelc přispíval do mnichovské Národní politiky, římských Listů, vídeňského Paternosteru nebo do samizdatového časopisu Vokno. Je také autorem rozsáhlého rozhovoru s Mejlou Hlavsou - Bez ohňů je underground. Jeho trojromán ...a bude hůř vznikal tak, že jako první byl napsán druhý díl, následně třetí a poté první. Pelc se snaží ...

Více od autora

Milan Hlavsa

Milan „Mejla“ Hlavsa byl český hudebník – baskytarista a zpěvák, spoluzakladatel skupiny The Plastic People of the Universe. Hrál i s dalšími skupinami, např. DG 307, Půlnoc, Garáž, Fiction. Milan Hlavsa vyrůstal na pražském Břevnově. V mládí založil se svými kamarády několik nevýznamných kapel, které neměly dlouhého trvání. Na baskytaru začal hrát při založení své první kapely, a to proto, že byl z kytaristů nejhorší. V 60. letech byl Hlavsa krátce hospitalizován v psychiatrické léčebně, poté, co se demonstrativně podřezal; tato příhoda mu později umožnila vyhnout se základní vojenské službě. Koncem 60. let se seznámil s psychedelickým rockem, především s hudbou skupiny Velvet Underground. Poté, co se v roce 1968 rozpadla jedna z jeho kapel, rozhodl se spolu se svým bývalým spolužákem, kytaristou Jiřím Števichem, založit novou skupinu, která by hrála psychedelický rock s ohni na jevišti. Skupinu nakonec založili v září 1968. Členy byli též zpěvák a klarinetista Michal Jernek a bubeník Josef Brabec. Skupina dostala název The Plastic People of the Universe, a Hlavsa v ní působil jako skladatel hudby, zpěvák a baskytarista. Skupina hrála ze začátku písně zahraničních kapel , později začala hrát i vlastní tvorbu. K naprosté většině písní napsal hudbu Hlavsa, texty pocházely nejčastěji z pera básníka a filozofa Egona Bondyho, který pocházel z beatnické generace a je jedním z nejznámějších československých tvůrců tohoto hnutí. Později se jako textaři prosadili také Vratislav Brabenec a Ivan Martin Jirous. Kapela se v 70. letech odmítla podrobit požadavkům představitelů moci na úpravu repertoáru a zkrácení vlasů, čímž se čím dál více dostávala s vládnoucím režimem do konfliktu. V roce 1973 založil spolu s básníkem a prozaikem Pavlem Zajíčkem experimentální hudební skupinu DG 307. Po několika letech ji ale opustil, aby se mohl koncentrovat pouze na Plast...

Více od autora