Stanislav Vodička
Básník Jakub Deml v Tasově

2001 | Nakladatelství Torst

Stanislav Vodička je znám jako autor přírodních básnických próz z okolí Tasova: Tam, kde usínají motýlové , Planina ticha a Jepičí okamžiky . Tyto prózy v době svého vydání zaznamenaly mimořádný čtenářský i kritický ohlas. Kniha Básník Jakub Deml v Tasově je jedinečným svědectvím o životě velkého českého básníka. Její… autor v úvodu k ní říká: „Když mi bylo třicet pět roků, seděli jsme s Jakubem Demlem v mé dílně, a když jsem mu sdělil své výročí, tak se hlasitě rozesmál a řekl: „To dyž mně bylo tolik let, tak jsem sekal kolem sebe hlava nehlava. Jen se hlavy kutálely.“ Čtenáři jeho knih to znají. Zaznamenávám krátký úsek jeho života. Není to nic víc než vzpomínky na Jakuba Demla v Tasově, a jestliže přece jenom někdy zabrnknu o jeho pero, potom je to proto, že když jsem ho doprovázel domů a zastavili jsme se na té lávce ze dvou otesaných trámů, která vedla přes tasovský potok, a on se zadíval do vody, kde se projížděly rybky, tak jenom jako by povzdechl: „Běličky, rybičky". Byla to neoddělitelná součást našich kroků. S takovým záměrem vzpomínám.“ Stanislav Vodička je znám jako autor přírodních básnických próz z okolí Tasova: Tam, kde usínají motýlové , Planina ticha a Jepičí okamžiky . Tyto prózy v době svého vydání zaznamenaly mimořádný čten…ářský i kritický ohlas. Kniha Básník Jakub Deml v Tasově je jedinečným svědectvím o životě velkého českého básníka. Její autor v úvodu k ní říká: „Když mi bylo třicet pět roků, seděli jsme s Jakubem Demlem v mé dílně, a když jsem mu sdělil své výročí, tak se hlasitě rozesmál a řekl: „To dyž mně bylo tolik let, tak jsem sekal kolem sebe hlava nehlava. Jen se hlavy kutálely.“ Čtenáři jeho knih to znají. Zaznamenávám krátký úsek jeho života. Není to nic víc než vzpomínky na Jakuba Demla v Tasově, a jestliže přece jenom někdy zabrnknu o jeho pero, potom je to proto, že když jsem ho doprovázel domů a zastavili jsme se na té lávce ze dvou otesaných trámů, která vedla přes tasovský potok, a on se zadíval do vody, kde se projížděly rybky, tak jenom jako by povzdechl: „Běličky, rybičky". Byla to neoddělitelná součást našich kroků. S takovým záměrem vzpomínám.“

Stav

Velmi dobrý

vybledlý hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, vybledlý hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	207 s., [30] s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072151312
ISBN:	9788072151318
Vydání:	Vyd. v tomto uspořádání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 8. 2025 12:35
Číslo položky:	1338725

O autorovi

Stanislav Vodička

Stanislav Vodička byl český umělecký knihvazač a spisovatel. Narodil se 15. 3. 1910 v Rožďalovicích na Nymbursku v chudé rodině. Začal se učit na krejčího, ale po 2 týdnech z učení odešel. Potom se díky šťastné náhodě dostal ke knihaři Janu Rajmanovi, kde se vyučil uměleckým knihařem. Spolu s ním se u Rajmana vyučil také Josef Studený ze Skřinářova, který byl synovcem básníka Jakuba Demla. Tak v knihařské dílně Jana Rajmana v Rožďalovicích poznal Stanislav Vodička Jakuba Demla asi roku 1928. Po vyučení se Vodička přestěhoval na nějaký čas do Prahy, kde pracoval u knihaře Ludvíka Bradáče. Po vojenské službě se pak vrátil do Rožďalovic. V roce 1934 odkoupil za 10 000 Kč od výše zmíněného J. Studeného knihařskou dílnu v Tasově. Dílna byla v domě č. p. 27, který patřil poštmistrovi Antonínu Demlovi, bratru básníka Jakuba Demla. V městečku Tasově na Českomoravské vrchovině žil S. Vodička téměř 20 let. Začátky v dílně bez zákazníků byly těžké. Jak říkal, vázal od bohatě zdobených a zlacených knih až po knihy, které rozžvýkala kráva. Vázal knihy mimo jiné také pro Nakladatelství Marie Rozy Junové, která vydávala díla Jakuba Demla nebo pro Dominikánské nakladatelství v Olomouci. Některé Demlovy knihy také koloroval. Ve Vodičkově knihařské dílně se často scházel Jakub Deml se svými přáteli a za krátko i knihař patřil mezi ně. O tomto přátelství i tehdejší době podal později svědectví v knize „Básník Jakub Deml v Tasově“. V roce 1948 svědčil u soudu ve prospěch Jakuba Demla, který byl neprávem obviněn z kolaborace s fašisty. Ve prospěch J. Demla svědčil také básník Vítězslav Nezval. V dubnu 1937 se S. Vodička oženil. Bydlel u Tasova na samotě zvané Papírna, v domě, kde se dříve ručně vyráběl papír. V tomto domě kdysi nějaký čas bydlel svůdce a vrah žen Hugo Schenck. Za války byla nouze o materiál a tak si vydělával a bylinami barvil zvířecí kůže sám. Po válce roku 1946 přemístil dílnu do tasovského lihovaru. ...

Více od autora