Bohuslav Reynek
Básnické spisy

1995 | Nakladatelství Archa

Výbor se pokouší podat co možná ucelený obraz o tvorbě jednoho z nejsvéráznějších a nejsugestivnějších českých básníků s výborným výsledkem, a před čtenářem tak defiluje široké pásmo ryzí, hluboce lidské a osudové poezie. Výbor se pokouší podat co možná ucelený obraz o tvorbě jednoho z nejsvéráznějších a nejsugestivnějších českých básníků s výborným výsledkem, a před čtenářem tak defiluje široké pásmo ryzí, hluboce lid…ské a osudové poezie.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	733
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090192602
ISBN:	9788090192607
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Poezie
Vydání:	1. vyd..
Vydáno v:	Zlín
Vystaveno:	19. 3. 2025 20:41
Číslo položky:	1185063

O autorovi

Bohuslav Reynek

Bohuslav Reynek byl český básník, malíř, grafik a překladatel. Narodil se v Petrkově u Havlíčkova Brodu jako jediný syn statkáře Bedřicha Reynka a jeho manželky Marie, rozené Divišové. Po základní škole ve Svatém Kříži navštěvoval reálku v Jihlavě. Zde se začal ovlivněn svým profesorem Maxem Eislerem zajímat o literaturu a výtvarné umění. Po maturitě studoval zemědělství na C.K. Vysoké škole technické, studia však po několika týdnech nechal a vrátil se do Petrkova. Odtud podnikl svou první cestu do Francie. V této době také začal psát své první básně . V roce 1914 se seznámil s vydavatelem Josefem Florianem ze Staré Říše, se kterým spolupracoval až do konce jeho života. Svými překlady poezie i prózy, vlastními básněmi a grafikami velmi ovlivnil mnoho staroříšských edic, zejména edici Dobré dílo. Roku 1923 odjel do Grenoblu, aby poznal autorku knihy Ta vie est là…, básnířku Suzanne Renaudovou, kterou si 13. března 1926 v Grenoblu vzal za manželku. Následujících deset let žil s rodinou, manželkou a později také se dvěma syny, narozenými v letech 1928 a 1929, střídavě ve Francii a v Petrkově, kam se nastálo vrátil až po otcově smrti, aby se ujal správy statku. Roku 1944 byli Reynkovi donuceni se vystěhovat ze statku. Po několika měsících hledání nového bydliště se celá rodina nastěhovala do Staré Říše k dětem J. Floriana, kde zůstala až do konce války. Roku 1945 se na statek vrátili, ale po komunistickém puči v roce 1948 byl Reynkův statek v Petrkově zestátněn a Reynek na něm poté pracoval jen jako zemědělský dělník až do roku 1957. V této době vzniká většina Reynkova grafického díla a dozrává také jeho osobitý básnický projev. V průběhu šedesátých let se na Reynka znovu začíná obracet pozornost mnohých mladých umělců (např. Jiří Kolář, Ivan Diviš nebo Ivan M...

Více od autora