Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 172 |
Jazyky: | česky |
Editor: | Pavel Klener, Miroslav Procházka |
Vydání: | Vyd. 1 |
ISBN: | 80-7066-735-4 (brož.) |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 1 000 ks |
Poznámka: | obálka Jarmila Lorencová |
Vystaveno: | pá 10. prosince 2021 11:51 |
Číslo položky: | 254868 |
Kniha vznikla z části autorových vysokoškolských přednášek po posluchače estetiky, bohemistiky a slovakistiky na filosofických fakultách v Praze a Bratislavě v meziválečném období. Ústřední osu přednášek tvoří literární otázky: estetika literatury, teorie literatury, poetická a stylistická problematika, verzologie a genologie. Nejde však o uzavřené tématické okruhy. Jejich společným jmenovatelem je znakové chápání literárních artefaktů, uměleckého díla jako struktury, podmíněnost literárního díla vývojem a zaměřenost na posluchače.
Jan Mukařovský byl český estetik a literární teoretik, čelný představitel českého strukturalismu a Pražského lingvistického kroužku, akademik ČSAV. Po maturitě studoval lingvistiku na pražské univerzitě, kde studium úspěšně zakončil roku 1915 . Poté až do roku 1925 vyučoval na gymnáziu v Plzni. Od roku 1925 vyučoval na gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze. V roce 1926 spoluzakládal Pražský lingvistický kroužek, kde se brzy stal jednou z vůdčích postav. Roku 1929 se habilitoval jako docent estetiky na Karlově univerzitě. V letech 1931–1937 působil na Komenského univerzitě v Bratislavě, kde byl v roce 1934 jmenován profesorem. Řádným profesorem Univerzity Karlovy se stal v roce 1948. Po 2. světové válce se politicky angažoval ve prospěch KSČ a zřekl se svých dřívějších strukturalistických „pochybení“, což mu umožnilo, aby se v roce 1948 stal rektorem Univerzity Karlovy a zůstal jím až do roku 1954. Toto období je spojeno s vypovězením řady kvalitních pedagogů, na němž měl Mukařovský také svůj podíl. Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat. V letech 1951 – 1962 byl ředitelem Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. Od roku 1948 až do své smrti působil v mírovém hnutí, byl členem byra Světové rady míru a předsedou Československého výboru obránců míru. Napsal desítky článků, ale nikdy své myšlenky neshrnul do souborného díla. Mezi jeho nejvlivnější práce patří například studie „Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty“. Zprvu ho ovlivnil ruský formalismus, později se inspiroval sémiotikou a fenomenologií. Zabýval se problémy obecné estetiky, a to hlavně vztahem estetična k ostatním oblastem, povahou estetické funkce a hodnoty, estetických norem a významem estetična pro společnost. Rovněž se věnoval charakteru uměleckých děl, které chápe jako autonomní znak, strukturu...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem