Stanislav Kostka Neumann
Básně : Nemesis, bonorum custos - [Díl] 1

1962 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

První svazek kritického vydání Spisů S. K. Neumanna, k němuž dalo podnět politické byro ÚV KSČ. Obsahuje básně z prvního období básníkovy tvorby , a to nejen pět tehdy vyšlých knih veršů – Nemesis, bonorum custos... , Jsem apoštol nového žití , Apostrofy hrdé a vášnivé , Satanova sláva mezi námi , Sen o zástupu zoufají…cích a jiné básně – , ale i básně veršem i prózou, otištěné tehdy jen porůznu v časopisech a do knižních sbírek nezařazené. Svazek je opatřen podrobnými edičními poznámkami a vysvětlivkami. První svazek kritického vydání Spisů S. K. Neumanna, k němuž dalo podnět politické byro ÚV KSČ. Obsahuje básně z prvního období básníkovy tvorby , a to nejen pět tehdy vyšlých knih veršů – Nemesis, bo…norum custos... , Jsem apoštol nového žití , Apostrofy hrdé a vášnivé , Satanova sláva mezi námi , Sen o zástupu zoufajících a jiné básně – , ale i básně veršem i prózou, otištěné tehdy jen porůznu v časopisech a do knižních sbírek nezařazené. Svazek je opatřen podrobnými edičními poznámkami a vysvětlivkami.

Stav

Dobrý

razítka z knihovny

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	386
Jazyk:	česky
Edice:	Knihovna klasiků., 1. svazek ed. 1. svazek ed. Spisy Stanislava K. Neumanna
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 9. 2024 9:53
Číslo položky:	984799

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora