Jan Pilař
Básně : výbor z poezie

1980 | Nakladatelství Československý spisovatel

Výbor z tvorby zasloužilého umělce byl pořízen ze sbírek Pohled do oči, Jabloňový sad, Sníh, Zelená louka, Kruhy na vodě, Krajinou pádí kůň, Hvězda života, Strom se nepohřbívá, Žlutý list, Dům bez oken a Otevřela se přede mnou růže. Výbor z tvorby zasloužilého umělce byl pořízen ze sbírek Pohled do oči, Jabloňový sad, Sníh, Zelená louka, Kruhy na vodě, Krajinou pádí kůň, Hvězda života, Strom se nepohřbívá, Žlutý list, Dům bez oke…n a Otevřela se přede mnou růže.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem do tří týdnů
Odešleme nejpozději 30. 7. 2025

	Stav Dobrý	Skladem do tří týdnů Odešleme nejpozději 30. 7. 2025	59 Kč
	Stav Velmi dobrý neautorská dedikace	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	140
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ladislav Čepelák
Edice:	Pegas
Vydání:	1. vyd. výboru.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 3. 2024 17:29
Číslo položky:	792496

O autorovi

Jan Pilař

Jan Pilař byl český spisovatel, básník a literární kritik, šéfredaktor Literárních listů a ředitel nakladatelství Československý spisovatel. Narodil se 9. září 1917 v jihočeské obci Stříbřec. Po maturitě na reálném gymnáziu v Klatovech začal studovat češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1939 debutoval sbírkou básní Jabloňový sad. Po 17. listopadu 1939 byl v rámci perzekuce vysokoškolských studentů tři měsíce vězněn v Sachsenhausenu. Po návratu z koncentračního tábora zbytek války pracoval v úseku propagace agrárnického nakladatelství Novina. Roku 1946 dokončil studia a získal titul PhDr. Za Květnového povstání řídil Lidový deník, po osvobození vedl kulturní rubriku Zemědělských novin. Ještě v květnu 1945 vstoupil do KSČ. V letech 1949-54 byl tajemníkem české sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň též zástupcem šéfredaktora Lidových novin . V letech 1954–1959 působil jako šéfredaktor Literárních novin a poté jako ředitel nakladatelství Československý spisovatel. V roce 1968 musel z nakladatelství odejít a stal se tajemníkem Svazu nakladatelů a knihkupců. Od roku 1970 působil opět v nakladatelství Československý spisovatel, nejdříve jako šéfredaktor a v letech 1982–89 opět jako ředitel, stal se tak jednou z opor tzv. normalizace. Od 70. let do 1989 působil i na katedře české a slovenské literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, docentem srovnávací literatury se stal v roce 1980 habilitační prací Má cesta k polské poezii. V roce 1989 odešel do důchodu. Publikoval v řadě českých časopisů a novin, v polských kulturních časopisech, spolupracoval s Československým rozhlasem. Je autorem řady básnických sbírek, knížek pro děti a mládež, esejů, reportáží a vzpomínek. Publikoval velké množství překladů poezie. Překládal z polštiny, kde se věnoval zejména poezii K. I. Gałczyńského a současných po...

Více od autora