Ladislav Stehlík, František Nechvátal
Básně : výbor poezie

1980 | Nakladatelství Československý spisovatel

Poezie

Výbor z tvorby zasloužilého umělce byl pořízen ze sbírek Kvetoucí trnka, Zpěv k zemi, Kořeny, České jaro, Višňovou kůrou jaro voní, Voněly vodou večer, Madoně, Dub královny Johanky, Vratečín, Ticho v oranicích a z bibliofilieBřehy a vody. Výbor z tvorby zasloužilého umělce byl pořízen ze sbírek Kvetoucí trnka, Zpěv k zemi, Kořeny, České jaro, Višňovou kůrou jaro voní, Voněly vodou večer, Madoně, Dub královny Johanky, Vratečín, Ticho v …oranicích a z bibliofilieBřehy a vody.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	118
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Liesler, Pavel Sivko
Edice:	Pegas
Vydání:	1. vyd. souboru
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 1. 2024 9:46
Číslo položky:	738254

O autorech

Ladislav Stehlík

Ladislav Stehlík byl český básník, spisovatel a malíř. Narodil se v Bělčicích, v rodině krejčího. Bělčickou školu navštěvoval v letech 1924–1928. Vystudoval učitelský ústav v Příbrami, kde maturoval v roce 1928. Vyučoval na řadě škol v rodném kraji, zejména na malotřídních. V letech 1930–1945 byl učitelem na obecné škole v Myslívě na Klatovsku. Často zajížděl do Prahy a Plzně, kde se seznamoval s umělci a výtvarníky . V roce 1945 se do Prahy odstěhoval. Do roku 1966 učil na smíchovských školách. Po odchodu do důchodu se věnoval literární činnosti. Zemřel v Praze, pochován je podle svého přání v rodných Bělčicích. Ladislav Stehlík měl tři bratry, Jana, který žil v Plzni, dožil se 82 let, Karla, který byl četnickým strážmistrem a v 50. letech byl politickým vězněm. Třetí bratr Jaroslav Stehlík pracoval v plzeňském Národopisném muzeu, nedožil se vysokého věku, zemřel v 27 letech. V Myslívi se seznámil s učitelkou Aloisií Lukešovou, se kterou se po tříleté známosti oženil. Dcera Ladislava Stehlíka, PhDr. Blanka Stehlíková, Csc. je historička umění a publicistka. Blanka Stehlíková se též podílela na vydání některých knih svého otce. Napsal řadu básnických sbírek a za jeho největší dílo lze považovat trilogii Země zamyšlená. Dílo je lyrickým průvodcem po jihozápadních Čechách, psané s hloubkou a znalostí dosud nevídanou. Autor při svých cestách po kraji sesbíral pověsti, historická fakta, marginálie, zaznamenal osudy místních lidí či zastavení významných návštěvníků – malířů, sochařů, spisovatelů, herců, hudebních skladatelů a dalších. To doplnil mistrným popisem přírody. Práce byla metodologicky inspirována Pausaniovou Cestou po Řecku. Kniha je vyzdobena ilustracemi autora. Dosud vyšla ve čtyřech vydáních. Ladislav Stehlík byl také malíř. Častým tématem jeho obrazů byla opět jihočeská krajina, il...

Více od autora

František Nechvátal

František Nechvátal – 10. září 1983, Tanvald) byl český básník a překladatel, autor nejprve nábožensky meditativní a později i socialisticky orientované lyriky a básní, opěvujících smyslový život a rodnou zemi. Narodil se v rodině sezónního dělníka. Roku 1924 maturoval na učitelském ústavu v Olomouci a pak vstoupil do Československé církve. Studium na Husově evangelické fakultě z finančních důvodů nedokončil a od roku 1926 učil náboženství na různých obecných a měšťanských školách. Za svého působeni v Prostějově v letech 1929–1935 se seznámil s Bedřichem Václavkem, který jej výrazně názorově ovlivnil a přivedl jej k levicovému smýšlení. Společně s ním patřil mezi zakladatele skupiny Blok, která usilovala o socialistický realismus a za druhé světové války s ním spolupracoval v odboji. Za svého působení v Praze v letech V letech 1935–1945 se definitivně rozešel s křesťanstvím a roku 1945 se stal členem KSČ. Pracoval na ministerstvu informací a osvěty jako referent odboru pro kulturní styky se zahraničím, v letech 1948–1953 působil jako kulturní přidělenec ve Varšavě a v letech 1959–1962 v Sofii. Mezitím byl v letech 1954–1958 redaktorem literárního měsíčníku Nový život. Pak byl až do svého odchodu do důchodu roku 1965 zaměstnán v Památníku národního písemnictví. Jeho básnické dílo je značně rozsáhlé a námětově různorodé. Ve svém knižním debutu, sbírce básní s náboženskými motivy Vichřice , vycházel z mysticizmu Otokara Březiny, ale již jeho druhá sbírka Slunovrat obsahuje touhu po sociální spravedlnosti, která ve sbírce Oheň a meč vyústila až v neurčité revoluční sny. Sbírka Vedro na paletě vychází formálně z poetismu Vítězslava Nezvala. Za druhé světové války našel inspiraci v rodné Moravě a v národní písni, využíval opět náboženské symboly a převládaly u něho pesimistické nálady. Brzy po válce a v následných letech se jeho poezie dočasně obrátila k socialistickému optimismu. Báseň...

Více od autora