Benedetto Croce
Barok : tři essaye

1927 | Nakladatelství Kvasnička a Hampl

Obsahuje:Barok -- Protireformace -- Italská dekadence Obsahuje:Barok -- Protireformace -- Italská dekadence

Stav

Dobrý

ořízka s flíčky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, ořízka s flíčky
Poznámka:	obálka Cyril Bouda
Vazba:	volná brož
Počet stran:	70
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Cyril Bouda
Překladatel:	František Šišma
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 9. 2023 12:10
Číslo položky:	641229

O autorovi

Benedetto Croce

Benedetto Croce byl italský filosof, historik, spisovatel a italský politik. Je považován za liberála, i když se postavil proti filozofii laissez-faire. Narodil se v oblasti Abruzzo. Jeho rodina byla vlivná a bohatá a byl vychován ve velmi přísném katolickém prostředí. Kolem 16. roku života katolicismus opustil a začal rozvíjet vlastní filozofii duchovního života, v níž je náboženství ryze historickou institucí, jejímž prostřednictvím byla vyjádřena tvůrčí síla lidstva. Této koncepce se držel po zbytek svého života. V roce 1883 došlo na ostrově Ischia nedaleko Neapole, kde byl na dovolené s rodinou, k zemětřesení. Otřesy zničily jejich dům, matka, otec a jediná sestra zahynuli. On byl dlouho uvězněn pod troskami, ale nakonec přežil. Poté byl vychováván strýcem Silvio Spaventou. Zdědil rovněž jmění své rodiny a mohl tak prožít zbytek života v dostatku a svobodně. Zvolil zvláště studium filozofie, byť studoval na univerzitě v Neapoli právo . Ve filozofii se nejprve věnoval zvláště historickému materialismu. Byl dobře obeznámen s vývojem evropské socialistické filozofie, zejména studoval díla autorů jako August Bebel, Friedrich Engels, Karl Kautsky, Paul Lafargue, Wilhelm Liebknecht a Filippo Turati. Později byl ovlivněný myšlenkami Gianbattisty Vica. Croce dokonce koupil dům, ve kterém Vico v Neapoli žil. Jeho přítel, filozof Giovanni Gentile, ho také přiměl, aby četl Hegela. Croceho známá práce o Hegelovi Co je živé a co mrtvé v Hegelově filozofii vyšla v roce 1907. Poté se zapojil do politiky. V roce 1910 byl jmenován doživotním členem italského senátu. Byl poté otevřeným kritikem účasti Itálie v první světové válce. Měl pocit, že jde o sebevražednou obchodní válku. Ačkoli tyto jeho názory ho učinily během války nepopulárním, o to více mu zajistily reputaci po válce a otevřeli dveře k vysokým funkcím. V letech 1920–1921 byl ministrem školství ve vládě Giovanniho Giolittiho. Fašista ...

Více od autora