Vlasta Pittnerová
Barbora harfenica

1920 | Nakladatelství nákladem vlastním Vlasta Pittnerová

Román o těžkém údělu slepé vesnické ženy, která se od dětství potýká s mnoha obtížemi i ve vlastní rodině, ale přesto statečně zápolí se životem, aby poctivě uživila sebe i svého syna.
Barbora ztrácí v dětství po neštovicích zrak a zůstává zohyzděná jizvami. V pražském ústavu se však naučí hrát na harfu, což se pro …ní stává obživou. Přestože se dokáže sama uživit a doma není na obtíž, matka i sestra jí jen využívají, zahrnují jí neustále výčitkami a různým příkořím. Jedinou její radostí zůstává syn Tomáš, o jehož otci však Barbora nic neví. Ale i na ní čekají chvíle štěstí a radosti. Román o těžkém údělu slepé vesnické ženy, která se od dětství potýká s mnoha obtížemi i ve vlastní rodině, ale přesto statečně zápolí se životem, aby poctivě uživila sebe i svého syna.
Barbora ztrá…cí v dětství po neštovicích zrak a zůstává zohyzděná jizvami. V pražském ústavu se však naučí hrát na harfu, což se pro ní stává obživou. Přestože se dokáže sama uživit a doma není na obtíž, matka i sestra jí jen využívají, zahrnují jí neustále výčitkami a různým příkořím. Jedinou její radostí zůstává syn Tomáš, o jehož otci však Barbora nic neví. Ale i na ní čekají chvíle štěstí a radosti.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	206
Jazyk:	česky
Edice:	34. svazek ed. 34. svazek ed. Lidové povídky
Vydáno v:	Hradec Králové
Vystaveno:	10. 4. 2025 13:18
Číslo položky:	1205845

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora