Vlasta Javořická
Balvany v cestě : 3. díl

1996 | Nakladatelství Kamélie

Třetí díl pětidílné ságy. Novináři odhalí nevěru ženy senátora Harzy, který opět usiluje o zvolení a dostává se tak do obtížné situace a dluhů; manželka řeší situaci rozvodem a péče o rodinu se ujímá dcera Jindra. Třetí díl pětidílné ságy. Novináři odhalí nevěru ženy senátora Harzy, který opět usiluje o zvolení a dostává se tak do obtížné situace a dluhů; manželka řeší situaci rozvodem a péče o rodinu se ujímá …dcera Jindra.

Součástí souboru:

Balvany v cestě 1996 (5 sv, 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	190
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085818175
ISBN:	9788085818178
Edice:	3. svazek ed. Balvany v cestě
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Vlasta Javořická

Vlasta Javořická, vlastním jménem Marie Barešová, provdaná Zezulková byla česká spisovatelka, autorka velkého počtu románů a povídek z venkova, jejichž osou jsou především milostné příběhy. Vlasta Javořická pocházela z lékařské rodiny. V jednadvaceti letech se provdala za Františka Zezulku, účetního místní továrny na masné výrobky a vychovala šest dětí . Roku 1912 se s manželem přestěhovala do Tišnova, ale po neúspěšném manželově pokusu založit si zde vlastní podnik se v roce 1916 vrátila zpět do Studené a své rodiště již opouštěla jen výjimečně. Prvotinou Vlasty Javořické byla povídka Splněná tužba, která vyšla roku 1915 v Brněnských ilustrovaných listech, poté publikovala v celé řadě katolických kalendářů a regionálních periodik, později i v celostátních listech vydávaných Československou stranou lidovou (například v deníku Lidová demokracie a brzy začala vydávat i knihy. Psala romány pro dospělé i pro mládež, veršované pohádky, povídky i rozsáhlé vesnické kroniky a v období první republiky patřila k nejoblíbenějším autorům čteným na vesnici. Příjmení svého literárního pseudonymu si zvolila podle hory Javořice, ležící přibližně pět kilometrů severovýchodně od rodné Studené, křestní jméno Vlasta znamenalo práci pro vlast. Po podepsání Mnichovské dohody napsala Javořická dopis Stalinovi, v němž se vyznala ze zklamání z toho, že Sovětský svaz Československu nepomohl: „Zvedám svůj hlas k Tobě, Staline, a volám Tě z dřímoty k výčitkám a k soudu!... A tak zrazeni všemi a opuštěni od všech, vydáni napospas nesmírné titánské přesile, jsme se museli vzdát... Veliký Staline, ukázal jsi se malým! Ze všech spojenců zůstal nám pouze jediný, starý a spravedlivý Bůh“. Zřejmě proto byla po německé okupaci její díla vydávána omezeně a od roku 1946 již vůbec ne. Po roce 1948 ji komunisté dokonce jako vesnickou bohačku při...

Více od autora