Jaroslav Jakoubek
Balady, romance a hněvance : se dvěma intermezzy

Jaroslav Jakoubek

Jaroslav Jakoubek byl český hudební skladatel, textař a básník. Jeho tvorba patří především do oblasti šansonu. Původně byla jeho oborem chemie, vystudoval chemickou průmyslovku a působil několik let i jako učitel chemie. Hudbě se věnoval soukromě, jako klavírista hrál v několika amatérských souborech. Když v polovině padesátých let 20. století vznikaly soubory malých forem, začal pro první Textappealy v pražské Redutě skládat hudbu na texty Jiřího Suchého a bratří Petra Kopty a Pavla Kopty. S Ivanem Vyskočilem byl u začátků Divadla Na zábradlí a podílel se jako skladatel i textař také na prvních inscenacích divadla Semafor. V Paravanu spolupracoval s Jiřím R. Pickem. Na texty Jana Schneidera složil hudbu do komponovaných pořadů jako Vo co de nebo Eště de vo to . Spolu s ním napsal také několik šansonů do Divadla na Zábradlí pro Ljubu Hermanovou, složil hudbu pro jeho hru Labyrint světa a Lusthaus srdce a zhudebnil jeho text pro duet Marty Kubišové a Waldemara Matušky Víc nechtěl by snad ani d´Artagnan. Další známou Jakoubkovou skladbou je Nějak se vytrácíš má lásko nebo Písnička pro Martinu . K interpretům jeho písní patřili také např. Alena Havlíčková, Rudolf Pellar, Jan Faltýnek. Jako autor hudby či textu je uváděn asi u 420 písní, převážně šansonů; jeho texty vyšly také knižně . Spolupracoval i s Československou televizí a v Československém rozhlase působil jako externí redaktor pořadu Mikrofórum. V období normalizace po roce 1968 pracoval Jaroslav Jakoubek jako topič v kotelně. K rozhlasové práci se nakrátko vrátil až po roce 1989. V Mánesově ulici 1641/68 na pražských Vinohradech, kde žil, jej připomíná bronzová pamětní deska. Jako otce českého šansonu ho úda...