Adam Mickiewicz
Balady a romance

1998 | Nakladatelství Mladá fronta

Svazek obsahuje básnickou sbírku nejvýznamnějšího představitele polského romantismu, napsanou v letech 1820 - 1821.
Náměty pro své balady a romance čerpal autor z lidových písní či z vyprávění litevských a běloruských vesničanů, v jejichž prostředí několik let žil. Několik lidových motivů mu poskytly i polské lidové… balady. Brzy po svém vzniku ovlivnila tato sbírka i některé české básníky. šink Svazek obsahuje básnickou sbírku nejvýznamnějšího představitele polského romantismu, napsanou v letech 1820 - 1821.
Náměty pro své balady a romance čerpal autor z lidových písní či z vyprávění lite…vských a běloruských vesničanů, v jejichž prostředí několik let žil. Několik lidových motivů mu poskytly i polské lidové balady. Brzy po svém vzniku ovlivnila tato sbírka i některé české básníky. šink

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, ořízka s flíčky, lehce odřené hrany desek

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, ořízka s flíčky, lehce odřené hrany desek
Vazba:	pevná, folie
Počet stran:	157
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020407332
ISBN:	9788020407337
Překladatel:	Vlasta Dvořáčková
Edice:	212. svazek ed. 212. svazek ed. Květy poezie
Vydání:	Vyd. v tomto překladu 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 2. 2025 14:32
Číslo položky:	1132359

O autorovi

Adam Mickiewicz

Adam Bernard Mickiewicz byl polský spisovatel, představitel polského romantismu. Narodil se ve vesnici Zaosie u Novogrodku , kde později studoval dominikánskou školu. Vystudoval na universitě ve Vilniusu a od r. 1819 vyučoval literaturu, historii a práva. Stal se jedním ze zakladatelů tajného spolku Filomatů a Filaretů. V té době se zamiloval do Maryly Wereszczakové, která se ale vdala za bohatšího hraběte Puttkamera. Tato nešťastná láska se projevila v autorově tvorbě. V roce 1823 byl zatčen i se svými přáteli a později vypovězen z Litvy. V letech 1824–1829 pobýval v Rusku – v Petrohradu, Moskvě, na Krymu a v Oděse, kde se stýkal s ruskou kulturní a společenskou elitou té doby, mj. s Puškinem a děkabristy). Poté žil ve Francii a Itálii. Od roku 1838 působil na katedře latinské literatury na Univerzitě v Lausanne, později také jako profesor slovanských literatur na Collège de France v Paříži. Požádal o ruku Evu Ankwiczovou, ale její otec tento svazek nepovolil. Proto se vrátil do vlasti, kde se oženil s krásnou Celine, dcerou Goethovy i Tomáškovy známé, skladatelky a carevniny polské dvorní pianistky Marie Szymanowské. Jejich štěstí netrvalo dlouho – Celine duševně onemocněla. V západní emigraci vystupoval jako jeden z hlavních představitelů polského zahraničního odboje. V září roku 1855 odjel do Istanbulu založit oddíly polské legie a také ze Židů složený tzv. Legion Żydowski pro válku s Ruskem. Zemřel náhle při epidemii cholery, pravděpodobně na tuto chorobu, třebaže se uvažovalo i o otravě arsenikem nebo o výronu krve do mozku. Jeho tělo bylo pohřbeno v Paříži na hřbitově v Montmorency, po třiceti pěti letech jej v roce 1890 převezli do Polska, což se stalo příležitostí k mohutné politické manifestaci.

Více od autora