Jaroslav Kmenta
Babišovo Palermo I

2021 | Nakladatelství JKM Nakladatelství JKM

Projekt Babišovo Palermo mapuje politický život Andreje Babiše v letech 2014 až 2021. Přináší souhrn skutečných důvodů jeho vstupu do politiky a detaily fungování strany ANO. Na rozdíl od knihy Boss Babiš, která vyšla v roce 2017 a která se věnovala zejména zrodu oligarchy, jeho kontroverznímu podnikání a klientelismu,… je Babišovo Palermo dramatickým popisem chyb a omylů v jeho politické kariéře. Je také o jeho metodách „zaklekávání a ojebávání“ a též o nových kmotrech ANO. Projekt Babišovo Palermo mapuje politický život Andreje Babiše v letech 2014 až 2021. Přináší souhrn skutečných důvodů jeho vstupu do politiky a detaily fungování strany ANO. Na rozdíl od knihy Boss B…abiš, která vyšla v roce 2017 a která se věnovala zejména zrodu oligarchy, jeho kontroverznímu podnikání a klientelismu, je Babišovo Palermo dramatickým popisem chyb a omylů v jeho politické kariéře. Je také o jeho metodách „zaklekávání a ojebávání“ a též o nových kmotrech ANO.

Součástí souboru:

Babišovo Palermo 2021 II (2 svazky (372 , viii obrazových příloh; 377 ), 1. vyd.)

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

ještě zabalená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, ještě zabalená
Vazba:	pevná
Počet stran:	372 , VIII obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087569431
ISBN:	9788087569436
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Babišovo Palermo
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Nymburk
Vystaveno:	13. 12. 2024 12:21
Číslo položky:	1084487

O autorovi

Jaroslav Kmenta

Jaroslav Kmenta je český investigativní novinář a spisovatel, reportér časopisu Reportér. Zabývá se vnitropolitickými kauzami, propojeností politických, podnikatelských a mafiánských kruhů a odhalováním korupce. V letech 1993–2000 a 2003–2013 působil v deníku Mladá fronta DNES. Po studiu nymburského gymnázia absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Během sametové revoluce spoluzakládal nymburskou organizaci Občanského fóra a od roku 1990 byl zastupitelem města. V roce 1991 nastoupil na pozici redaktora ve zpravodajské agentuře ČTK, kde se věnoval školství a pak armádě. Od roku 1993 působil Kmenta v Mladé frontě DNES, největší redakci v zemi, a „za pochodu a na koleně“ se učil „pátrací žurnalistiku“, zkušenosti pobíral zejména od zahraničních novinářů. Během svého působení pracoval na řadě velkých kauz. Zjistil například, že československá protichemická jednotka naměřila ve válce v Zálivu chemické otravné látky sarin a yperit, což americké i české ministerstvo obrany tajily a byly nuceny to přiznat až pod tíhou důkazů, jež Kmenta snášel ve svých reportážích. V roce 1997 zveřejnil informace o podezření, že ODS má ve Švýcarsku tajné konto. Tyto informace spolu se zprávami o fiktivních sponzorech ODS přispěly k pádu Klausovy vlády. V roce 1999 odhalil, že místopředseda vlády Egon Lánský má tajné konto v Rakousku, což vedlo k Lánského rezignaci. V roce 2000 zveřejnil reportáž o praní špinavých peněz v Komerční bance. V roce 2001 publikoval reportáže o tom, zda byl konzul z irácké ambasády v Praze napojen na hlavního atentátníka z 11. září 2001, tedy na al-Káidu. O případu pak referovaly americké noviny The New York Times či americké televizní stanice. V roce 2005 se věnoval majetkovým nejasnostem premiéra Stanislava Grosse , který tehdy nedokázal vysvětlit původ peněz na svůj barrandovský byt a v důsledku toho rezignoval jako premiér, protože o svých financích lhal.[4...

Více od autora