Ján Vanovič, Štefan Veis
Atómová fyzika

1980 | Nakladatelství Alfa

Vysokoškolská učebnica pre prírodovedecké fakulty vysokých škol Vysokoškolská učebnica pre prírodovedecké fakulty vysokých škol

Stav

Dobrý

lehce potrhaná obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	455
Jazyk:	slovensky
Edice:	Edícia matematicko-fyzikálnej literatúry. Všeobecná fyzika
Vydání:	1
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	30. 4. 2020 11:26
Číslo položky:	95917

O autorech

Ján Vanovič

Ján Vanovič byl slovenský a československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Slovenskou národní a rolnickou stranu, respektive za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu . Vystudoval právo v Bratislavě a Budapešti, od roku 1886 působil jako advokát v Martině. Dlouhodobě se angažoval v Matici slovenské. V letech 1931–1939 byl jejím předsedou. Už v 3. třetině 19. století patřil mezi nejvýznamnější politiky Slovenské národní strany. Před rokem 1918 byl členem Muzeální slovenské společnosti. Patřil mezi signatáře Martinské deklarace. Podle údajů k roku 1920 byl profesí advokátem v Turčianském Svätém Martině. V letech 1919–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. Usedl sem na 30. schůzi v únoru 1919. Byl členem Slovenského klubu . V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Slovenskou národní a rolnickou stranu poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Strana později splynula s Republikánskou stranou zemědělského a malorolnického lidu . V letech 1922–1938 byl generálním dozorcem evangelické církve na Slovensku.

Více od autora

Štefan Veis

Narodil sa v Iliji. Po maturite na Štátnom slovenskom gymnáziu v Banskej Štiavnici študoval matematiku a fyziku na Prírodovedeckej fakulte Slovenskej univerzity v Bratislave. Po absolvovaní sa stal asistentom prof. Viléma Kunzla na vtedajšom Fyzikálnom ústave Slovenskej univerzity, ktorý bol zárodkom fyzikálneho výskumu na Slovensku. Tu sa zaoberal hlavne vákuovou fyzikou a v roku 1952 získal doktorát z fyziky za prácu Transformátorový olej ako čerpací prostriedok do vysokovákuových vývev. Od r. 1958 začal na PFUK ako jedinom pracovisku na Slovensku rozvíjať fyziku plazmy. Vo svojich prácach z tejto oblasti spresnil Sahovu rovnicu pre jednonásobne ionizované atómy, ako aj pre dvojteplotnú čiastočne ionizovanú plazmu. Vypočítal tiež mernú elektrickú vodivosť viacerých plynov v širokom intervale tlakov. Jeho výsledky prispeli k výskumu magnetohydrodynamických generátorov elektrickej energie. V tomto období sa podieľal na založení seminára z fyziky plazmy. Od roku 1975 sa intenzívne venoval elementárnym procesom v nízkoteplotnej plazme so zameraním na plazmochémiu a plazmové technológie. Na základe habilitačnej práce Teória odporového manometra bol v r. 1961 vymenovaný za docenta. V tom istom roku 1961 sa stal vedúcim novovytvorenej Katedry experimentálnej fyziky PFUK a viedol ju až do r. 1976, keď ho z tejto funkcie neprávom odvolali. V roku 1966 bol vymenovaný za mimoriadneho profesora experimentálnej fyziky. V šesťdesiatych rokoch bol prodekanom PFUK a pracoval tiež v najrozmanitejších odborných a skúšobných komisiách, radách a výboroch. V týchto funkciách venoval veľa úsilia nielen rozvoju fyziky, ale aj výstavbe nového areálu Prírodovedeckej fakulty v Mlynskej doline. K rozvoju fyziky plazmy i ostatných fyzikálnych odvetví prispel aj ako člen redakčnej rady časopisu Czechoslovak Journal of Physics. Uverejnil vyše 70 prác, napísal monografiu i učebnicu, založil vedeckú školu z fyziky plazmy na Slovensku a významným spôsobom sa podieľal na výchove...

Více od autora