Karel Kohout, Karel Kamenický
Atlas tržních odrůd ovoce

1957 | Státní zemědělské nakladatelství

Atlas jako odborná ovocnářská příručka přehledně a stručně poučuje každého ovocnáře o hlavních tržních odrůdách u nás doporučených a podle místních i pěstitelských poměrů nejvhodnějších. Jde především o odrůdy určené k pěstování stromů vysokokmenných a polokmenných, většinou vyobrazených v barevných přílohách. Zařazeno… i pojednání o zákrscích pro menší zahrady. Pořadí: jádrové, peckovité, skořápkovité a drobné ovoce. Výběr pro toto vydání byl doplněn několika dalšími, pěstitelsky i hospodářsky významnými novějšími odrůdami, především těmi, které byly koncem r. 1955 pojaty do listiny povolených ovocných odrůd pro ČSR. Atlas jako odborná ovocnářská příručka přehledně a stručně poučuje každého ovocnáře o hlavních tržních odrůdách u nás doporučených a podle místních i pěstitelských poměrů nejvhodnějších. Jde především… o odrůdy určené k pěstování stromů vysokokmenných a polokmenných, většinou vyobrazených v barevných přílohách. Zařazeno i pojednání o zákrscích pro menší zahrady. Pořadí: jádrové, peckovité, skořápkovité a drobné ovoce. Výběr pro toto vydání byl doplněn několika dalšími, pěstitelsky i hospodářsky významnými novějšími odrůdami, především těmi, které byly koncem r. 1955 pojaty do listiny povolených ovocných odrůd pro ČSR.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	345
Jazyk:	česky
Edice:	Rostlinná výroba
Vydání:	Třetí opravené a rozšířené vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 8. 2026 18:40
Číslo položky:	1877208

O autorech

Karel Kohout

Karel Ignác Augustin Kohout, také Carolus Ignatius Augustinus Cohaut, nebo Karl Kohaut byl rakouský loutnista, houslista, hudební skladatel a státní úředník českého původu. Byl pokřtěn ve vídeňském svatoštěpánském dómu jako syn Jacoba Carla Kohauta (hudebníka z Prahy a dvorního hudebníka Františka Karla Schwarzenberga a jeho manželky Elizabeth, rozené Filade z Olomouce. Hudební vzdělání získal zřejmě u svého otce. Kromě houslí si překvapivě zvolil za svůj druhý hlavní nástroj loutnu. Překvapivě proto, že její obliba právě v době měla již klesající tendenci. Z existenčních důvodů byl od roku 1758 koncipientem a od roku 1778 tajemníkem Císařské dvorní a státní kanceláře. Nicméně si získal značnou oblibu budoucího císaře Josefa II., který jej bral s sebou na své zahraniční cesty. Na oslavu Josefova zvolení císařem Svaté říše římské ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1764 zkomponoval dvě slavnostní kantáty a obdržel za ně od císaře zlaté hodinky. V roce 1766 byl císařem dokonce pasován na rytíře. Na pravidelných nedělních akademiích pořádaných u barona Gottfried van Swieten poznal hudbu Palestriny a Johanna Sebastiana Bacha. Zde se také seznámil s Josephem Haydnem a Wolfgangem Amadeem Mozartem a společně s nimi i koncertoval. V této době byl považován za nejlepšího vídeňského loutnistu. Jako skladatel zkomponoval velké množství skladeb pro loutnu v nejrůznějších kombinacích, od sólové loutny, přes komorní soubory až po koncerty s orchestrem. Karel Kohout bývá často zaměňován se skladatelem Josefem Kohoutem. Ve starší literatuře se uvádí, že byl Josefovým mladším bratrem. Podle posledních prací nebyl mezi nimi žádný příbuzenský vztah.

Více od autora