Albert Pilát
Atlas hub

1952 | Státní pedagogické nakladatelství

Slovní i obrazová část atlasu je zpracována jako pomůcka pro snadnější poznávání našich nejběžnějších druhů hub jedlých a jedovatých, které mají význam především pro praktické účely. Na 80 tabulích je vyobrazeno 94 druhů masitých hub. tzv. vyšších ze skupiny hub stopkovýtrusných a vřeckatých. V textové části je u každé…ho druhu popsán vzhled, výskyt a rozšíření a praktický význam. Slovní i obrazová část atlasu je zpracována jako pomůcka pro snadnější poznávání našich nejběžnějších druhů hub jedlých a jedovatých, které mají význam především pro praktické účely. Na 80 tabulích je… vyobrazeno 94 druhů masitých hub. tzv. vyšších ze skupiny hub stopkovýtrusných a vřeckatých. V textové části je u každého druhu popsán vzhled, výskyt a rozšíření a praktický význam.

Stav

Velmi dobrý

špinavé desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, špinavé desky
Vazba:	volné listy v obálce
Počet stran:	54
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Otto Ušák
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 11. 2024 12:53
Číslo položky:	1060579

O autorovi

Albert Pilát

Albert Pilát byl český mykolog, botanik a muzejní pracovník. Albert Pilát pocházel z rodiny pražského úředníka Karla Piláta a jeho ženy Marie, rozené Tauchenové. Když v roce 1922 dokončil studium na Akademickém gymnáziu v Praze a začal studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, byl již plně oddán botanice a zcela orientován na mykologii vyšších hub. Na vysoké škole byl žákem Josefa Velenovského, se kterým se seznámil už jako středoškolský student na počátku 20. let. Pilát byl už v té době pilným sběratelem makromycetů , které určoval a studoval. Když byl v roce 1923 založen Československý mykologický klub, stal se jeho aktivním členem. O rok později začal klub vydávat časopis Mykologia a Pilát se stal okamžitě nejpilnějším přispěvatelem až do zániku časopisu v době světové hospodářské krize. V roce 1926 dosáhl doktorátu, v té době už rok pracoval jako asistent v botanickém ústavu přírodovědecké fakulty. Odtud odešel o dva roky později a v roce 1930 nastoupil do botanického oddělení Národního muzea v Praze jako pomocný vědecký pracovník a v roce 1933 získal postaveni definitivního odborného pracovníka. Zde dostal za úkol prozkoumat bezcenný materiál neznámého původu, který byl určen ke skartaci. Tak Pilát zachránil obrovský poklad české mykologie, jednalo se o část mykologického herbáře slavného muzejního badatele Augusta Cordy. Dalším jeho obrovským přínosem byla jeho sbírkotvorná práce. Začal budovat rozsáhlý mykologický herbář, především ze svých vlastních sběrů, ale také výměnou se zahraničními kolegy mykology i mykologickými ústavy. Získával také sbírky ostatních československých mykologů. V únoru 1948 přijal Pilát funkci přednosty botanického oddělení Národního muzea. Při reorganizaci muzea v roce 1965 bylo vedle botanického oddělení vytvořeno samostatné mykologické oddělení a Pilát se stal jeho přednostou. Toto pracov...

Více od autora