Aristotelés
Athénská ústava

2022 | Nakladatelství Miloš Uhlíř

Nejuniverzálnější duch antiky Aristotelés vynikal kromě originality myšlení i nesmírnou tvůrčí potencí. Za svůj život napsal nesčíslné množství odborných i vzdělávacích spisů a pojednání, z nichž se dochovala pouze část; i ta však čítá 47 titulů. Patří k nim též Athénská ústava, ač právě u ní mnozí badatelé dodnes poch…ybují o Aristotelově skutečném autorství. Její objev v roce 1890 a následující knižní vydání v Londýně vyvolaly senzaci a řetězovou reakci překladatelů, mezi něž se zařadil pohotově i český překlad Josefa Pražáka v roce 1900. Nerozsáhlý spisek popisuje vývoj a uspořádání athénské společnosti od mytických počátků až po demokratickou reformu a ústavní zřízení athénské obce v 2. pol. 4. století př. Kr. spolu s podrobným vykreslením úřednického aparátu a soudnictví. Pro poznání počátků demokracie jako systému správy státu má toto dílko mimořádnou poznatkovou hodnotu, umocněnou jeho autentičností. Napsal-li je Aristotelés či někdo jiný, není z hlediska jeho obsahu podstatné, protože samo o sobě shrnuje takovou sumu informací o historii starověkých Athén a potažmo Řecka, která je řadí k nejdůležitějším odkazům antického písemnictví. Od doby prvního českého vydání se vynořily z hlubin archivů další zlomky textů, které původní text významně doplnily. Nový překlad prof. Pavla Olivy, předního znalce řecké antiky, který je v pořadí teprve druhým českým překladem Athénské ústavy , přináší poslední verzi doplněnou navíc o fragmenty z pozdějších autorů. Cenným obohacením této nové edice je rozsáhlý poznámkový aparát, usnadňující pochopení historických informací a termínů. Nejuniverzálnější duch antiky Aristotelés vynikal kromě originality myšlení i nesmírnou tvůrčí potencí. Za svůj život napsal nesčíslné množství odborných i vzdělávacích spisů a pojednání, z nichž se d…ochovala pouze část; i ta však čítá 47 titulů. Patří k nim též Athénská ústava, ač právě u ní mnozí badatelé dodnes pochybují o Aristotelově skutečném autorství. Její objev v roce 1890 a následující knižní vydání v Londýně vyvolaly senzaci a řetězovou reakci překladatelů, mezi něž se zařadil pohotově i český překlad Josefa Pražáka v roce 1900. Nerozsáhlý spisek popisuje vývoj a uspořádání athénské společnosti od mytických počátků až po demokratickou reformu a ústavní zřízení athénské obce v 2. pol. 4. století př. Kr. spolu s podrobným vykreslením úřednického aparátu a soudnictví. Pro poznání počátků demokracie jako systému správy státu má toto dílko mimořádnou poznatkovou hodnotu, umocněnou jeho autentičností. Napsal-li je Aristotelés či někdo jiný, není z hlediska jeho obsahu podstatné, protože samo o sobě shrnuje takovou sumu informací o historii starověkých Athén a potažmo Řecka, která je řadí k nejdůležitějším odkazům antického písemnictví. Od doby prvního českého vydání se vynořily z hlubin archivů další zlomky textů, které původní text významně doplnily. Nový překlad prof. Pavla Olivy, předního znalce řecké antiky, který je v pořadí teprve druhým českým překladem Athénské ústavy , přináší poslední verzi doplněnou navíc o fragmenty z pozdějších autorů. Cenným obohacením této nové edice je rozsáhlý poznámkový aparát, usnadňující pochopení historických informací a termínů.

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 7. 4. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	197
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086410889
ISBN:	9788086410883
Edice:	73. svazek ed. 73. svazek ed. Antická knihovna
Vydání:	Vydání druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 1. 2026 19:11
Číslo položky:	1583550

O autorovi

Aristotelés

Aristoteles ze Stageiry byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského. Jeho rozsáhlé encyklopedické dílo položilo základy mnoha věd. Narodil se 384 př. n. l. v osadě Stageira na poloostrově Chalkidiki v dnešní řecké Makedonii, asi 80 km východně od Soluně – Thessalonike , zemřel v roce 322 př. n. l. v Chalkidě, asi 60 km SV od Athén. Aristotelův otec Nikomachos byl osobním lékařem makedonského krále Filipa II. V letech 367 až 347 př. n. l. Aristoteles studoval a pak i vyučoval v Platonově Akadémii v Athénách. Po Platonově smrti odešel vyučovat do Assu v Malé Asii a na Lesbos do Mytilény. Roku 343 př. n. l. jej povolal makedonský král Filip jako vychovatele svého syna Alexandra . Po Filipově smrti se Aristoteles vrátil do Athén, kde se plně věnoval vědě a roku 335 př. n. l. založil vlastní filosofickou školu zvanou Lykeion nebo také peripatetická škola, která se tak nazývá podle krytého sloupořadí peripatos , kde se žáci učili, nebo od slovesa peripatein , neboť Aristotelés se prý se svými žáky při výuce procházel. Během třinácti let strávených v Athénách vznikla většina jeho spisů, někdy spíše poznámek nebo záznamů z přednášek. Roku 322 př. n. l., po smrti Alexandra Velikého, byl Aristoteles v rámci reakce proti Alexandrovi obviněn z rouhání bohům a odsouzen, takže odešel do vyhnanství do Chalkidy, odkud pocházela jeho matka a kde v následujícím roce zemřel. Zachovala se jeho závěť s přáním, aby byl pochován vedle své ženy. Na rozdíl od svého učitele Platona, který se věnoval převážně otázkám člověka a společnosti, snažil se Aristoteles obsáhnout a uspořádat i všechno předmětné vědění své doby a výsledky vlastních pozorování Země, oblohy, přírody, jazyka, společnosti, politiky a umění. Zpočátku sice psal také dialogy jako jeho učitel, z těch se však zachovaly jen zlomky, kdežto téměř celé Aristotelovo dí...

Více od autora