Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Bernard Bolzano
Athanasia, neboli, Důvody pro nesmrtelnost duše

Bernard Bolzano
Athanasia, neboli, Důvody pro nesmrtelnost duše

2009 | Nakladatelství Stefanos

Kniha Athanasia oder Gründe für die Unsterblichkeit der Seele z roku 1827 je nadmíru aktuální právě dnes, kdy chybějí v celé společnosti vodítka k pochopení nejen sebe samých, ale i světa okolo. Žijeme v době, která je nejméně zmocněná k tomu, aby rozuměla sobě samé, protože, jak řekl někde politický filozof Leo Straus…s, velká míra politické svobody má paradoxně za následek velkou bezmoc. Bolzanova Athanasia patří k žánru konzolační či útěšné literatury, jejímž hlavním představitelem je Boëthiova kniha Útěcha z filozofie. Jde ale i o filozofickou práci, v níž se velký vědec a filozof Bernard Bolzano vyrovnává s otázkou nesmrtelnosti, otázkou, jíž se zabýval mezi mnoha jinými Platón ve svém Faidónovi. Vedle Vlastního životu jde o jedno z nejintimnějších Bolzanových děl, protože právě v Athanasii rezonuje bolest Bolzanovy velké mecenášky Anny Hoffmannové nad ztrátou její šestnáctileté dcery Karolíny. Velkostatek Josefa a Anny Hoffmannových Těchobuz u Pacova poskytl Bernardu Bolzanovi potřebný azyl pro práci na Vědosloví a dalších spisech. Jazyk Bolzanovy knihy Athanasia je šťastně dvojlomný, neboť vedle osobního, útěšného tónu zde zaznívá i jazyk objektivismu 19. století, respektive originálního objektivismu, který tvoří páteř Bolzanova díla. Kniha Athanasia oder Gründe für die Unsterblichkeit der Seele z roku 1827 je nadmíru aktuální právě dnes, kdy chybějí v celé společnosti vodítka k pochopení nejen sebe samých, ale i světa okolo. Žijem…e v době, která je nejméně zmocněná k tomu, aby rozuměla sobě samé, protože, jak řekl někde politický filozof Leo Strauss, velká míra politické svobody má paradoxně za následek velkou bezmoc. Bolzanova Athanasia patří k žánru konzolační či útěšné literatury, jejímž hlavním představitelem je Boëthiova kniha Útěcha z filozofie. Jde ale i o filozofickou práci, v níž se velký vědec a filozof Bernard Bolzano vyrovnává s otázkou nesmrtelnosti, otázkou, jíž se zabýval mezi mnoha jinými Platón ve svém Faidónovi. Vedle Vlastního životu jde o jedno z nejintimnějších Bolzanových děl, protože právě v Athanasii rezonuje bolest Bolzanovy velké mecenášky Anny Hoffmannové nad ztrátou její šestnáctileté dcery Karolíny. Velkostatek Josefa a Anny Hoffmannových Těchobuz u Pacova poskytl Bernardu Bolzanovi potřebný azyl pro práci na Vědosloví a dalších spisech. Jazyk Bolzanovy knihy Athanasia je šťastně dvojlomný, neboť vedle osobního, útěšného tónu zde zaznívá i jazyk objektivismu 19. století, respektive originálního objektivismu, který tvoří páteř Bolzanova díla.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	159
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087081021
ISBN:	9788087081020
Překladatel:	Lenka Pecharová
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Jindřichův Hradec
Vystaveno:	31. 7. 2025 10:32
Číslo položky:	1324558

O autorovi

Bernard Bolzano

Bernard Bolzano byl český německy hovořící matematik, filozof, estetik a kněz. Bernard Bolzano se narodil 5. října 1781 v Praze v rodině obchodníka. Jeho otec – Bernard Pompeius byl původem z italské Nessy, v dětském věku přišel do Čech a v roce 1767 se trvale usídlil v Praze. Zde působil jako obchodník se starožitnostmi a uměleckými předměty. Matka Cecilie Maurerová byla dcerou pražského obchodníka se železářským zbožím Václava Františka Maurera, jehož otec Michal Maurer přišel do Prahy roku 1704 z panství Rosenau v Dolním Rakousku. Z manželství Bolzanových vzešlo dvanáct dětí, leč dospělosti se dožily pouze dvě – prvorozený Jan a Bernard. Bernard Bolzano vystudoval piaristické gymnázium v Praze, které ukončil s výborným prospěchem roku 1796. Poté se věnoval studiu matematiky a logiky v tříleté filosofické přípravce, kde přednášel Stanislav Vydra. Školní rok 1799–1800 soukromě studoval zejména matematiku a filozofii a současně navštěvoval přednášky prvního a druhého ročníku na Filozofické fakultě Karlo–Ferdinandovy univerzity, a to zejména přednášky matematika Františka Josefa Gerstnera. Přes obrovský zájem o matematiku a filosofii se po uplynutí tohoto roku rozhodl pro studium teologie. Na podzim roku 1804 se Bernard Bolzano ucházel o místo profesora matematiky na pražské univerzitě, které se uvolnilo odchodem S. Vydry do penze. Přestože při konkurzní zkoušce, která byla na místo vypsána, obstál velmi dobře, byl tento post udělen staršímu uchazeči, Josefu L. Janderovi. Bernard Bolzano byl vysvěcen 7. dubna 1805 knězem a o 10 dní později byl promován doktorem filozofie. Na univerzitu nastoupil v roce 1805, kdy přijal místo univerzitního učitele, profesora filozofie náboženství. Mezi lety 1805–1819 byl univerzitním kazatelem v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde ve svých kázáních ovlivňoval inteligenci v éře národního obrození. V roce 1819, na Štědrý den, mu bylo znemožněno ...

Více od autora