Knihy
Umění a architektura
Výtvarné umění
Václav Marek
Antické umění v Československých sbírkách

Václav Marek: Antické umění v Československých sbírkách

Václav Marek, Jan Bouzek, Ludmila Kybalová, Klement Benda, Titus Kolník, Dagmar Hejdová, Jiří Sejbal, Jiří Marsa, Marie Dufková, Hana Hlaváčková, Věra Hochmanová-Vávrová, Karel Kurz, Oldřich Pelikán, Vladimír Sakař
Antické umění v Československých sbírkách : Katalog výstavy, Praha, srpen - listopad 1979

1979 | Nakladatelství Národní galerie

Katalog výstavy, která představila sbírkové předměty antického umění z muzejních a galerijních institucí v Československu. Výstava proběhla ve Valdštejnské jízdárně v Praze roku 1979. Katalog výstavy, která představila sbírkové předměty antického umění z muzejních a galerijních institucí v Československu. Výstava proběhla ve Valdštejnské jízdárně v Praze roku 1979.

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	135 , [74] nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	17. svazek ed. 17. svazek ed. Katalogy Nár. galerie v Praze
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 1. 2024 16:44
Číslo položky:	730596

O autorech

Václav Marek

Václav Marek byl český cestovatel, spisovatel, odborný publicista, lappolog a překladatel ze sámských jazyků. Narodil se 5. března 1908 v Sadské. V roce 1929 odešel do ciziny. Po roce 1931 se usadil v norském Laponsku v údolí řeky Susny, dnes národní park Børgefjell. Za druhé světové války se účastnil norského odboje. Roku 1948 se vrátil do Československa. Pracoval v Myslivecké jednotě v oddělení výzkumu biologie zvěře a psal články s tematikou lovu a chovu lovných zvířat, lesnictví apod. Od roku 1951 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství ve Strnadech na Zbraslavi, kde se zabýval půdní zoologií. Od roku 1955 byl zaměstnán v Československé akademii zemědělských věd v jejím Ústavu vědeckotechnických informací jako odborný dokumentátor a odborný pracovník. Museum v norském Hattfjelldalu vytvořilo z Markovy dokumentační činnosti expozici a vztyčilo mu v údolí Susny pomník. V národním parku Børgefjell se lze též projít po "Markově stezce". Již od čtyřicátých let sepisoval souhrnná díla o sámských dějinách, kultuře a náboženství. V časopise Československá etnografie publikoval několik článků o náboženství a kultuře Sámů a drobné recenze. Napsal románovou trilogii s dějem, odehrávajícím se v Laponsku od konce 18. století po padesátá léta 20. století. V románech použil vyslechnuté sámské příběhy ze Susendalu. Z trilogie vyšel pouze román Kočovníci věčné touhy . Za svou historickou studii Samene i Susendalen získal Marek kulturní cenu. Posmrtně vyšla sbírka jeho překladů sámské ústní slovesnosti Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska a studie Staré laponské náboženství . Markovy fotografie z Laponska se často publikují v norských etnografických a historiografických dílech. Markovy vlastní fotografické zvětšen...

Více od autora

Jan Bouzek

Jan Bouzek byl profesorem klasické archeologie na Filozofické fakultě a přednášel kulturní antropologii a kulturologii na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Do roku 2011 externě vyučoval i na Masarykově univerzitě v Brně. Přednášel též na Komenského univerzitě v Bratislavě a na Opolské univerzitě v Polsku. Byl hostujícím profesorem v Německu, Rakousku, Francii a USA, a vedl řadu archeologických výzkumů v České republice i v zahraničí . Studoval zejména vztahy mezi starověkými civilizacemi. Jeho hlavní specializací byla raně řecká, etruská a thrácká archeologie.

Více od autora