Václav Budovec z Budova
Antialkorán

1989 | Nakladatelství Odeon

Dílo české předbělohorské literatury je vášnivou obranou křesťanství proti islámské ideologii.

K vyd. připravila, předml. napsala, poznámkami a vysvětlivkami, ediční poznámkou, slovníčkem a rejstříkem opatřila Noemi Rejchrtová. Dílo české předbělohorské literatury je vášnivou obranou křesťanství proti islámské ideologii.

K vyd. připravila, předml. napsala, poznámkami a vysvětlivkami, ediční poznámkou, slovníčkem a rej…stříkem opatřila Noemi Rejchrtová.

Stav

Velmi dobrý

lehce natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (2. 6. 2026)

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehce natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	435
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020701745
ISBN:	9788020701749
Editor:	Noemi Rejchrtová
Edice:	108. svazek ed. 108. svazek ed. Živá díla minulosti
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 5. 2026 13:28
Číslo položky:	1764448

O autorovi

Václav Budovec z Budova

Václav Budovec z Budova byl český politik, diplomat a spisovatel, významná postava politického a náboženského života českého stavovského státu ve 2. polovině 16. století a na počátku 17. století, příslušník rodu Budovců z Budova. Pocházel ze starého českého vladyckého rodu. Jeho otcem byl Adam Budovec z Budova, který se zúčastnil stavovského odboje proti císaři Ferdinandu I. Habsburskému roku 1547. Matka, Johanka z Chlumu, byla dcerou rytíře z Dobrovice u dnešní Mladé Boleslavi. Jako nadaný mladý šlechtic z rytířské bratrské rodiny nabyl Budovec v letech 1569–1571 vzdělání na univerzitě ve Wittenbergu. Na protestantských univerzitách v Německu, Nizozemí, Francii a Anglii strávil dvanáct let. Hojně pak cestoval po Evropě a navazoval přátelství s předními protestantskými teology, z nichž největší vliv na něj měl významný kalvinista té doby Theodor Beza. Od roku 1577 se stal Budovec hofmistrem u císařského vyslance v Cařihradu J. Sinzendorfa, a tak ke své znalosti mnoha cizích jazyků mohl připojit turečtinu a arabštinu. Po návratu do vlasti se oženil s Annou Zákupskou z Vartemberka. Vlastnili panství Mnichovo Hradiště, Zásadka, Hradec a Chocnějovice. Od roku 1584 Budovec působil jako rada apelačního soudu. Vykonával funkci císařského rady jak za císaře Rudolfa II., tak Matyáše Habsburského. V roce 1607 byl povýšen do panského stavu. Jako vlivný příslušník Jednoty bratrské ji statečně hájil proti nejrozmanitějším útokům a patřil tak i mezi významné představitele stavovské nekatolické opozice. Majestát císaře Rudolfa II. „O náboženské svobodě“ z roku 1609 byl vydán zejména jeho zásluhou. V české národní historii je znám jako jeden z předních účastníků stavovského povstání. V roce 1618 se účastnil druhé pražské defenestrace, avšak aktivně nezasahoval. Během povstání zastával funkci zemského direktora, královského komorníka a dokonce i prezidenta rady nad apelacemi, což však nemělo praktický význam, jelikož v d...

Více od autora