František Petrů, Otto Wichterle
Anorganická chemie

1956 | Nakladatelství Československé akademie věd

Třetí vydání knihy s menšími úpravami určené vysokoškolským posluchačům, závodním a laboratorním pracovníkům. Poskytuje široký rozhled v oblasti anorganické chemie od empirických základů a zákonů přes látky, chemii nekovů a kovů až k atomové theorii a chemii atomového jádra. Třetí vydání knihy s menšími úpravami určené vysokoškolským posluchačům, závodním a laboratorním pracovníkům. Poskytuje široký rozhled v oblasti anorganické chemie od empirických základů a zákonů přes… látky, chemii nekovů a kovů až k atomové theorii a chemii atomového jádra.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	Pevná
Počet stran:	514
Jazyk:	česky
Edice:	Věda všem, 3. svazek ed. 3. svazek ed. Věda všem. Sekce chemická
Vydání:	III. upravné vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 7. 2024 12:35
Číslo položky:	915713

O autorech

Otto Wichterle

Otto Wichterle byl světově proslulý český vědec a vynálezce, pracující zejména v oblasti makromolekulární organické chemie, mezi jejíž zakladatele patřil. Proslulý je především svými objevy a vynálezy, které vedly k zásadnímu zdokonalení a celosvětovému rozšíření měkkých kontaktních čoček. Tyto výsledky vycházely z jeho původní vědecké práce v oblasti hydrogelů. Wichterle se proslavil též objevem umělého polyamidového vlákna – silonu. Otto Wichterle se narodil 27. října 1913. Pocházel ze zámožné rodiny prostějovských podnikatelů a jeho otec Karel Wichterle byl spolumajitelem firmy Wichterle a Kovářík . Matka Pravoslava byla dcerou Jana Podivínského, zemského poslance a majitele velkostatku Kostelec na Hané, její dědeček Tomáš byl také poslancem a zakladatelem cukrovaru ve Vrbátkách a sladovny v Prostějově. Otto byl spolu s bratrem Janem nejmladší ze všech dětí Karla Wichterleho a jeho ženy Pravoslavy Podivínské. Otto neměl ani mnoho kamarádů. V šesti letech v důsledku šoku, když téměř utonul v jezírku močůvky, trpěl horečkami, které neustupovaly celé léto. Rodinný lékař nařídil klid na lůžku a předpovídal mu jeden rok života. Po roce, kdy byl Otto stále naživu a dokonce horečky částečně polevily, začala za ním domů docházet učitelka Vlková a probírala s ním a jeho bratrem Janem látku obecné školy. Po dalších dvou letech nastoupil v roce 1921 Otto do obecné školy na Kollárce – po přezkoušení ředitelem rovnou do páté třídy. Následně i přes svůj nízký věk nastoupil na Státní gymnázium v Prostějově. Jeho situace ve třídě byla opravdu nezáviděníhodná – byl daleko mladší a nejmenší, a nesměl se kamarádit s kluky z ulice. Během dvou let se to vyrovnalo a v tercii začal Otto hrát tenis. Stal se členem juniorského tenisového mužstva, které se v Prostějově zformovalo. Tenisem trávil téměř veškerý svůj volný čas, což se začalo brzy ...

Více od autora