Arnold Bennett
10X EDICE SVĚTOVÁ ČETBA - Anna z Pětiměstí + Boží políčko + Šalomounova pečeť + Bodláčí a růže + Tribunová sútra Šestého patriarchy + Lyrika + Zpěvy sladké Francie + Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá + Filozofické listy ; Apologie bláznova + Kumpáni

1959 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Na poměrně malé, sevřené ploše v účinné a výstižné zkratce se Bennettovi podařilo vytvořit neobyčejně živý portrét dospívající dívky, bohaté dědičky ohromného majetku, jejímž údělem je však trpký osud lakomcovy dcery. Anna - bezelstná, bystrá a vnímavá - postupně stále víc trpí a střetává se s otcovým nelidským despoti…smem, avšak nedovede se mu odvážně opřít. Proto když se do ní zamiluje mladý bohatý továrník, váží si jeho laskavosti a něhy, které dosud nepoznala a svoluje k sňatku. Opravdový milostný vztah však poznává, až když je pozdě. Jen jednou jedenkrát se dokáže vzbouřit, na víc však už nemá sil, a tak je odsouzena při svém bohatství k citově chudému životu. Celý baladický příběh jedenadvacetileté Anny vyrůstá na pozadí průmyslového a dravě podnikatelského kraje, jehož atmosféru Bennett dobře znal, a proto tak pravdivě vystihl.

Na poměrně malé, sevřené ploše v účinné a výstižné zkratce se Bennettovi podařilo vytvořit neobyčejně živý portrét dospívající dívky, bohaté dědičky ohromného majetku, jejímž údělem je však trpký osud… lakomcovy dcery. Anna - bezelstná, bystrá a vnímavá - postupně stále víc trpí a střetává se s otcovým nelidským despotismem, avšak nedovede se mu odvážně opřít. Proto když se do ní zamiluje mladý bohatý továrník, váží si jeho laskavosti a něhy, které dosud nepoznala a svoluje k sňatku. Opravdový milostný vztah však poznává, až když je pozdě. Jen jednou jedenkrát se dokáže vzbouřit, na víc však už nemá sil, a tak je odsouzena při svém bohatství k citově chudému životu. Celý baladický příběh jedenadvacetileté Anny vyrůstá na pozadí průmyslového a dravě podnikatelského kraje, jehož atmosféru Bennett dobře znal, a proto tak pravdivě vystihl.

Obsažené svazky:

Boží políčko 1964 (226 s., 3. vyd.)
Kumpáni 1972 (158 s., 3. vyd.)
Anna z Pětiměstí 1959 (289 s., 1. vyd.)
Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá 1964 (269 s., 1. vyd.)
Lyrika 1957 (256 s., 1. vyd.)
Bodláčí a růže, výbor z díla 1957 (300 s., 1. vyd.)
Tribunová sútra Šestého patriarchy 1988 (107 s., 1. vyd.)
Šalomounova pečeť 1989 (369 s., 1. vyd.)
Filozofické listy ; Apologie bláznova 1989 (226 s., 2. vyd.)
Zpěvy sladké Francie 1956 (193 s., 2. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026	LETO26: 34 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	226 + 158 + 289 + 269 + 256 + 300 + 107 + 369 + 226 + 193
Jazyk:	česky
Překladatel:	Alois Josef Šťastný, Petr Pujman, Valter Feldstein, Zdeněk Hampl, Oldřich Král, Hanuš Jelínek
Edice:	140, 149, 216, 328, 331, 437, 550, 553, 564. svazek ed. 140, 149, 216, 328, 331, 437, 550, 553, 564. svazek ed. Světová četba, Krásná literatura, Světová četba (Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění)
Vydání:	Vydání v SNKLU první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 3. 2026 10:0
Číslo položky:	1644243

O autorech

Lion Feuchtwanger

Lion Feuchtwanger r) byl německý židovský spisovatel romanopisec, dramatik, překladatel a divadelní kritik. Narodil se 7. července 1884 v Mnichově do početné rodiny židovského továrníka. Studoval germanistiku, filozofii a antropologii v Mnichově a Berlíně , hodně cestoval, především do Itálie a Francie. V roce 1908 se stal vydavatelem vlastního literárního časopisu Der Spiegel a divadelním kritikem časopisu Die Schaubühne. Roku 1912 se oženil a o dva roky později byl internován do Tunisu, uprchl do Německa, žil v Mnichově, psal protiválečné básně a překládal indická, řecká a španělská dramata. Z let 1918-1919 se datuje jeho přátelství s Bertoltem Brechtem. Od roku 1925 do roku 1933 žil v Berlíně, po nástupu Hitlera emigroval do Francie. Účastnil se protiválečných a protifašistických kongresů, patřil k nejaktivnějším činitelům antifašistických hnutí, 1936 s Bertoltem Brechtem a Willi Bredelem založil a vydával emigrantský časopis Das Wort. V roce 1937 navštívil Sovětský svaz a později označil tuto cestu – vedle 1. světové války – za rozhodující prožitek pro svůj život a literární dílo. Cestopis Moskau je psán se sympatiemi k socialistickému státu a mj. polemizuje se známou knihou André Gida . Při cestě z Moskvy se zastavil v Praze, jeho chystaná přednáška však byla policejně zakázána. Roku 1940 byl ve Francii internován a jen s velkými potížemi se dostal za hranice a posléze do USA. Od roku 1941 žil v Kalifornii. Po válce byl vyznamenán státní cenou NDR a Humboldtova berlínská univerzita mu udělila titul doktora h.c. : „Humanisticky a ostře protifašisticky orientovaný spisovatel, znamenitý vypravěč“. Jeho dílo je protiválečné a antifašistické. Začal jako překladatel, překládal například Aischyla, Aristofana, vedle protiválečných bás...

Více od autora

Kamil Bednář

Kamil Bednář byl český básník a překladatel. Studia práv a filozofie na Karlově univerzitě nedokončil. Po uzavření vysokých škol okupační správou působil jako redaktor v nakladatelství Melantrich. Odtud přešel do nakladatelství V. Petra a několik let po válce roku 1949 k Československému spisovateli. Od roku 1959 se věnoval pouze psaní. Používal také pseudonymy, např. Prokop Kouba. Patřil k vůdčím osobnostem básnické generace, která umělecky dorůstala v období krátce před německou okupací Československa. Ta se orientovala k nadčasovým hodnotám konkrétního, „nahého“ člověka , což Bednář vyjádřil v programovém eseji Slovo k mladým , kolem něhož se soustředily názory celé literární generace. Jeho starší syn Jiří Bednář se stal divadelníkem. Mladší syn Ivan Bednář se stal divadelním režisérem a publicistou. Druhá manželka Kamila Bednáře byla Emilie Bednářová , roz. Jiřincová, spisovatelka a překladatelka . Sňatek uzavřeli v roce 1960. Od roku 1966 do roku 1972 žili v letní sezoně na chatě v Mělníku obklopeni velkou zahradou. Zde také vznikaly fejetony o zahradě a přírodě, které vycházely periodicky v novinách Lidová demokracie. Pod titulem "Zahrada přítelkyně" vyšla po smrti autora jejich knižní sbírka s ilustracemi Ludmily Jiřincové. Kamil Bednář zemřel 23. května 1972 v Mělníku, je pohřben na hřbitově v Praze-Ďáblicích. Bednářovým debutem byla sbírka spirituální, programově antiavantgardní lyriky Kámen v dlažbě , vydaná v Halasově edici První knížky a Halasovou poetikou též značně ovlivněná. Následovaly pak sbírky Milenka modř a Kamenný pláč . Též v básnických knihách uveřejněných za okupace Bednář vychází z prožitku úzkostné doby a blízkosti smrti. Zároveň se sbližuje ...

Více od autora