Anna Maria Tilschová: Anna Maria Tilschová

Anna Maria Tilschová, Miroslav Heřman
Anna Maria Tilschová

1949 | Nakladatelství Vydavatelství ministerstva informací

Monografie oceňuje zvláště ty práce nár. umělkyně, jež se věnují sociálním problémům, tedy především proslulé "Haldy", zachycující tvářnost Ostravska. Je kritická k odbočením s dráhy romanopisce upadajícího měšťanstva a velkých uměleckých zjevů , jakým byla na př. pochybná Gita Turaja a věcně oceňuje přínos Tilschové d…o české literatury. Monografie oceňuje zvláště ty práce nár. umělkyně, jež se věnují sociálním problémům, tedy především proslulé "Haldy", zachycující tvářnost Ostravska. Je kritická k odbočením s dráhy romanopisce upada…jícího měšťanstva a velkých uměleckých zjevů , jakým byla na př. pochybná Gita Turaja a věcně oceňuje přínos Tilschové do české literatury.

Stav

Mírně opotřebená

knižní blok se odlepuje od obálky, pár stránek z části uvolnéno

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	73
Jazyk:	česky
Edice:	Knižnice národních umělců československých
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 5. 2024 8:33
Číslo položky:	850340

O autorech

Anna Maria Tilschová

Anna Maria Tilschová byla česká prozaička, představitelka mladší vlny české realistické až naturalistické prózy počátku dvacátého století. Narodila se v Praze, v prostředí tzv. měšťanské generace. Její otec byl Josef Karel Tilsch, doktor práv a advokát v Praze, matka Roza Tilschová-Urbánková. Matčin otec Ferdinand Urbánek byl obchodník a cukrovarník. S manželem Emanuelem Antonínem Tilschem měla dvě děti: Marii Úlehlovou-Tilschovou a Emanuela Maria Tilsche. Literární orientace Anny Marie byla ovlivněna realistickým hnutím a náměty čerpala zejména z osobních zkušeností. Určujícím zážitkem byla sebevražda jejího manžela, a později i jejího bratra. V roce 1947 byla jmenována národní umělkyní. V roce 1953 obdržela Řád práce. Dvě monografie o ní napsali literární historikové Karel Krejčí a její přítel Miroslav Heřman . Zemřela roku 1957 v Dobříši. Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech. Ve své tvorbě chtěla zachytit proces rozkladu rodinných vztahů v měšťanské společnosti, pocit prázdnoty života a další příznaky krize měšťanského světa. Její tvorba se blíží naturalismu, romány se vyznačují podrobným vylíčením prostředí a psychologickými studiemi postav. Jejím největším přínosem je tematické obohacení české literatury, zejména o obraz pražské společnosti.

Více od autora

Miroslav Heřman

Narozen 28.10.1903 v Praze, zemřel 10.10.1971 tamtéž. PhDr., CSc., literární historik, editor, překladatel z ruštiny, literární monografie, zejména výklad a kritické edice díla J. Dobrovského.

Více od autora