Ota Weinberger
Alternativní teorie jednání : zároveň kritický rozbor praktické filozofie Georga Henrika von Wrighta

1997 | Nakladatelství Filosofia

Lidská bytost může nejen jednat, ale v závislosti na informacích je schopna intencionálního chování. Schopností jednat jsou nadány rovněž lidské kolektivy a instituce. Instituce mají plnit různorodé úkoly, proto by neměly mít stejné organizační formy. Instituce jsou efektivní, když jejich organizace odpovídá náplni čin…nosti. Weinbergerova institucionální teorie tudíž za demokratickou považuje takovou organizační formu, která je efektivní ve smyslu nosných idejí instituce. Publikace je určena čtenářům s hlubší znalostí filozofických koncep- cí druhé poloviny dvacátého století, jež se zabývají lidským, intencionálním, kolektivním a institucionálním jednáním . Pc. Lidská bytost může nejen jednat, ale v závislosti na informacích je schopna intencionálního chování. Schopností jednat jsou nadány rovněž lidské kolektivy a instituce. Instituce mají plnit různorodé ú…koly, proto by neměly mít stejné organizační formy. Instituce jsou efektivní, když jejich organizace odpovídá náplni činnosti. Weinbergerova institucionální teorie tudíž za demokratickou považuje takovou organizační formu, která je efektivní ve smyslu nosných idejí instituce. Publikace je určena čtenářům s hlubší znalostí filozofických koncep- cí druhé poloviny dvacátého století, jež se zabývají lidským, intencionálním, kolektivním a institucionálním jednáním . Pc.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	278
Jazyk:	česky
ISBN10:	807007096X
ISBN:	9788070070963
Překladatel:	Karel Hlavoň
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 6. 2022 11:58
Číslo položky:	357857

O autorovi

Ota Weinberger

Ota Weinberger byl český právní filosof a logik, po odchodu do zahraničí profesor univerzitě ve Štýrském Hradci. Pocházel z neortodoxní brněnské židovské rodiny. Po absolvování reálného gymnázia se zapsal na právnickou fakultu Masarykovy univerzity, kterou však dokončil až po válce. V době protektorátu byl kvůli svému původu pronásledován nacisty, čtyři roky byl vězněn v koncentračních táborech, mj. v Osvětimi. V roce 1946 zahájil svou krátkou právní praxi v soudnictví, po únorovém převratu odmítl vstoupit do komunistické strany a až do roku 1956 se musel živit jako zámečník. Zároveň ovšem studoval filosofii na Univerzitě Karlově, roku 1964 se zde habilitoval v oboru logika a právní teorie a logiku poté vyučoval na její právnické fakultě. V období pražského jara kritizoval stalinismus, podporoval zavádění liberálních reforem a byl členem Klubu angažovaných nestraníků. Během okupace v srpnu 1968 se zrovna účastnil Světového kongresu filozofů ve Vídni a rozhodl se v Rakousku zůstat. Hostoval na univerzitách ve Vídni, Linci a Štýrském Hradci, kde nakonec roku 1972 získal řádnou profesuru. Roku 1989 byl emeritován. Masarykova univerzita mu roku 2004 udělila čestný doktorát v oboru právní vědy. Ovlivnil jej logický pozitivismus, myšlenky Ludwiga Wittgensteina a především František Weyr, jeho práce vycházely přímo z brněnské školy normativní teorie. Kromě vlastních monografií se podílel na množství odborných sborníků a napsal také řadu časopiseckých studií.

Více od autora