Jediná „mapa“ proudů českého neoficiálního divadla, stav k datu 2000, tzn. včetně časů normalizační agónie a dramatických proměn po listopadu 1989. Na 300 hesel osobností, souborů, festivalů a jevů. Poprvé v divadelní lexikografii u nás nastolena nová hesla Feministické divadlo, Gender (gay a lesbien) divadlo, Internet a divadlo, Nový cirkus, Performance, Pouliční divadlo, Site specific, Squat a divadlo ad. S úvodem Jana Roubala K obecným rysům alternativního divadla.

Z recenzního ohlasu: „Naprosto ojedinělý, v šíři výběru bezkonkurenční slovník současného českého alternativního divadla, nepostradatelná bible pro všechny zájemce o divadlo a kulturu u nás.“ (Salon – literární příloha Práva) – „Takřka současně vyšla encyklopedie s názvem Česká divadla a Alt. divadlo Jana Dvořáka. Fakt, že obě knihy se na pultech objevily snad jen s týdenním odstupem, prospívá zejména Janu Dvořákovi. Alt. divadlo je osobním výběrem toho nejzajímavějšího a nejaktuálnějšího z českého alternativního divadla“. (Jakub Škorpil v Divadelních novinách) – „Nemělo by chybět v žádné příručce… je to ukázka moderní lexikografické práce… Alt. divadlo na mě svou úsporností, otevřeností a v dobrém slova smyslu recyklovatelností působí jako racionální a koncepčně správný krok do 21. století“. (Petr Pavlovský v Divadelní revue) – „Potěšitelný doklad, že i když centrum je stále stejnější, okraj hýří pluralitou. Zviditelnění přirozených spojenců. Vysvětlování přítomnosti budoucností. Psáno jazykem, který divadlo neuzavírá do bludného kruhu vzájemného chválení a pomlouvání, ale vřazuje ho do kultury a civilizace“. (Bohuslav Blažek v Lidových novinách).