Eliška Kleinová,  A Fišer,  E Müller
Album etud : piano - 1

Eliška Kleinová

Eliška Kleinová byla česká hudební pedagožka a učitelka hry na klavír. Eliška Kleinová se narodila jako druhá dcera židovských manželů Heleny Kleinové a Jindřicha Kleina v Přerově jako Elisabeth Klein. České jméno dostala při zápisu do české školy. Po prvním hudebním vzdělání u Karla Maříka v letech 1922 – 1929 odešla na konzervatoř do Prahy studovat hru na klavír mj. u Jana Heřmana. Zde se setkala s Erikem A. Saudkem a Rafaelem Schächterem a v Praze také zařídila možnost vzdělání pro svého bratra Gideona. Gideon zpočátku do Prahy přijížděl jednou za měsíc, později se ale přestěhoval ke své sestře a jejich matka je následovala roku 1934. V roce 1935 ukončila Eliška studium absolutoriem u Jana Heřmana Mozartovým klavírním koncertem č. 20 d-moll, KV 466. V témže roce se do Prahy přes Francii vrátila z Palestiny Eliščina sestra Edita , kam předtím vycestovala v roce 1929. Její návrat byl nucený, neboť byla jako členka komunistické strany opakovaně zatčena. Po příjezdu do Prahy pracovala dále pro Mezinárodní organizaci na podporu revoluce a zaangažovala také Elišku, která v roce 1937 cestovala jako tajná vyslankyně do Vídně. V listopadu 1939 byly uzavřeny české vysoké školy. V květnu 1940 Eliška otěhotněla a v srpnu téhož roku byla její sestra Edita zatčena. Poté, když byl její bratr Gideon mezi 1. a 4. prosincem 1941 odvlečen do Terezína jako člen "AK" , následovala 16. července 1942 také její deportace. Díky pomoci bratra Gideona mohla být umístěna se svou matko na půdě jednoho z baráků místo spodních kasáren. Směla pracovat v táborové mateřské škole a později v pekárně. Eliška měla veliký podíl na skladatelské činnosti svého bratra, který jí své skladby věnoval. Na rozdíl od svého bratra se však nemohla podílet na kulturním životě v terezínském ghettu. Kvůli nebezpečí deportace, které jí jako neprovdaným ženám hrozilo...

E Müller