Jaroslav Raimund Vávra
Ahmed má hlad : hrdinské epos

1959 | Nakladatelství Československý spisovatel

První česky psaný koloniální román , vzniklý na základě autorových podrobných znalostí severoafrických zeměpisných, hospodářských a kulturních poměrů. Líčí francouzskou bezohlednou koloniální politiku, první spontánní a často neorganizované vzpoury afrických a arabských národů, hlásících se o svá práva. První česky psaný koloniální román , vzniklý na základě autorových podrobných znalostí severoafrických zeměpisných, hospodářských a kulturních poměrů. Líčí francouzskou bezohlednou koloniální politiku…, první spontánní a často neorganizované vzpoury afrických a arabských národů, hlásících se o svá práva.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

zašlá obálka, natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	286, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	128. svazek ed. 128. svazek ed. Žatva
Vydání:	6. vyd., v Čs. spisovateli 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 1. 2024 9:1
Číslo položky:	739204

O autorovi

Jaroslav Raimund Vávra

Jaroslav Raimund Vávra byl český spisovatel a cestovatel, autor románů, reportáží a kulturně-historických prací z oblasti severní Afriky nebo z dějin řemesla a technických objevů. Narodil se v rodině úředníka pojišťovny Aloise Vávry a jeho manželky Marie, rozené Beiglové ; rodiče byli oddáni v Hradci Králové, necelý měsíc před jeho narozením. Jeho mladším bratrem byl filmový režisér Otakar Vávra. Vystudoval reálku v Brně, absolvoval externě několik semestrů na lékařské fakultě a vyučil se zubním technikem. Od roku 1924 působil jako redaktor v pražských nakladatelstvích , podílel se i na několika filmových scénářích . Od roku 1936 patřil k okruhu Václavkova Bloku. Ještě na studiích procestoval s otcem téměř celou Evropu. Roku 1931, 1937 a 1947 podnikl cestu do severní Afriky, roku 1956 navštívil Egypt, Sýrii a Libanon a roku 1969 Mongolsko. V letech 1945–1973 pracoval v Československém filmu na Barrandově nejprve jako knihovník, poté ve Filmovém klubu, který založil, a konečně jako lektor. Roku 1947 podílel se na scénáři filmu svého bratra Krakatit. Jako spisovatel napsal řadu beletristických, cestopisných a kulturně-historických knih o severní Africe a jejích původních berberských obyvatelích. Dalším okruhem jeho zájmu se stalo sklářství, technické objevy a život pražské meziválečné technické inteligence a umělecké společnosti.

Více od autora