Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 545, 12 l. obr. příl |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Jan Macek, Nikolaj Grabovský, J Macek |
Edice: | 4. svazek ed. Československá akademie zemědělská. Velká knihovna 1x, 4. svazek ed. Velká knihovna 1x |
Vydání: | Vyd. 1 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | po 14. března 2022 16:11 |
Číslo položky: | 295825 |
Základní dílo slavného sovětského agrobiologa, jehož práce daly nový směr sovětské vědě i sovětskému zemědělství. Kniha obsahuje studie: Theoretické základy jarovisace; Selekce a theorie stupňovitého (stadijního)vývojerostlin;Ozměnu v semenářství; O křížení odrůdy samoprašných rostlin; O dvou směrech v genetice; Kolchozní chaty-laboratoře a zemědělská věda; Křížení uvnitř odrůdy a Mendelův "zákon" vyštěpení; Mentorování jakomocnýprostředekšlechtění;Mičurinská theorie základem semenářství; Tvůrce sovětské agrobiologie (I. V. Mičurin); Mičurinská věda na všesvazové zemědělské výstavě v Moskvě; O způsobu řízení rostlinných organismů; Organismus aprostředí;Engels aněkteré otázkydarwinismu; Co je mičurinská genetika; K.A. Timirjazev a úkoly naší agrobiologie; O dědičnosti a její proměnlivosti; Přirozený výběr a konkurence uvnitř druhu; Genetika; Úkoly Leninovy všesvazovéakademiezemědělství;Proč seburžoasní věda bouří proti práci sovětských vědců. Text doplňuje 74 ilustrací.
Trofim Děnisovič Lysenko byl ukrajinský agronom, který v období stalinismu mocenskými metodami zcela ovládl sovětskou biologii. Lysenko získal řadu vědeckých hodností, mj. akademika AV SSSR a Leninovy akademie, titul hrdiny socialistické práce a Leninův i Stalinův řád. Lysenko odmítl mendelovskou genetiku a místo toho vycházel z nekriticky aplikované Mičurinovy teorie hybridizace a Lamarckovy teorie o dědičnosti získaných vlastností. Nadřazením ideologie a politické moci nad vědu vzniklo učení nazývané lysenkismus. Velká část Lysenkových experimentů je dnes považována buď za diletantské pokusy nesplňující požadavky na vědeckou práci, nebo přímo za vědomé podvody. Lysenko pro svůj neortodoxní výzkum získal podporu sovětského vůdce Stalina. Lysenko sliboval významné zvýšení zemědělských výnosů, které bylo pro Sovětský svaz velmi žádoucí – zejména po hladomorech a ztrátě produktivity v důsledku násilné kolektivizace na počátku 30. let. V roce 1940 se Lysenko stal ředitelem Ústavu genetiky v rámci Akademie věd SSSR a díky získanému politickému vlivu jeho doktrína zcela opanovala sovětskou vědu a školství. Lysenkismus byl ve svém zenitu v roce 1948, kdy Lysenko dosáhl umlčení vědeckých oponentů. Ti ztratili funkce nebo zaměstnání a mnozí byli vězněni. Lysenkův vliv na sovětskou zemědělskou praxi zeslábl v 50. letech. Když se nepodařilo dosáhnout slibovaných vysokých výnosů, Sovětský svaz v tichosti opustil Lysenkovu zemědělskou praxi ve prospěch moderních zemědělských postupů. Lysenkovo učení bylo v Sovětském svazu oficiálně zavrženo v roce 1964 a následujícího roku byl Lysenko odvolán z funkce ředitele Ústavu genetiky. T. D. Lysenko měl stoupence a obdivovatele i v Československu. V roce 1949 mu Vysoká škola zemědělská v Brně udělila čestný doktorát „za vynikající ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem