Rudolf Steiner
Ænigma : sto let antroposofického umění

2015 | Nakladatelství Muzeum umění Olomouc

Zdálo by se, že dějiny umění 20. století každé větší umělecké hnutí fakticky popsaly a chronologicky zařadily. To, že teosofka a antroposofka Hilma af Klintová v posledních letech otřese kodifikovanými dějinami abstraktního umění však téměř nikdo nepředpokládal. Ovšem af Klintová byla jen malou částí velkého uměleckého… hnutí, jež celosvětově poprvé ozřejmuje tato monografie. Jeho počátky jsou spjaty s Mnichovem a Stuttgartem , především však s Dornachem u Basileje, kde roku 1913 vznikla reformní umělecká kolonie kolem stavby prvního Goetheana. Na prahu světového konfliktu se do ní uchýlily ezoterně orientované kulturní elity ze západní i východní Evropy, Skandinávie i Ruska, aby následovaly Rudolfa Steinera, charismatického rakouského filozofa, přírodovědce, pedagoga, architekta a redesignéra světa. Monografie vedle studií o antroposofickém umění představuje 125 tvůrců, kteří se mezi lety 1913–2013 pohybovali v mnoha oblastech od malířství, sochařství, grafiky, uměleckého řemesla a designu, textilního umění, tvorby hraček, krásné a dětské knihy a samizdatu až po architekturu, scénografii, eurytmii, poezie a moderní hudbu. Ano, existují dosud nevyslovené a neprobádané – akademickou obcí zamlčené – dějiny antroposofického umění evropského formátu. Zdálo by se, že dějiny umění 20. století každé větší umělecké hnutí fakticky popsaly a chronologicky zařadily. To, že teosofka a antroposofka Hilma af Klintová v posledních letech otřese kodifikovaným…i dějinami abstraktního umění však téměř nikdo nepředpokládal. Ovšem af Klintová byla jen malou částí velkého uměleckého hnutí, jež celosvětově poprvé ozřejmuje tato monografie. Jeho počátky jsou spjaty s Mnichovem a Stuttgartem , především však s Dornachem u Basileje, kde roku 1913 vznikla reformní umělecká kolonie kolem stavby prvního Goetheana. Na prahu světového konfliktu se do ní uchýlily ezoterně orientované kulturní elity ze západní i východní Evropy, Skandinávie i Ruska, aby následovaly Rudolfa Steinera, charismatického rakouského filozofa, přírodovědce, pedagoga, architekta a redesignéra světa. Monografie vedle studií o antroposofickém umění představuje 125 tvůrců, kteří se mezi lety 1913–2013 pohybovali v mnoha oblastech od malířství, sochařství, grafiky, uměleckého řemesla a designu, textilního umění, tvorby hraček, krásné a dětské knihy a samizdatu až po architekturu, scénografii, eurytmii, poezie a moderní hudbu. Ano, existují dosud nevyslovené a neprobádané – akademickou obcí zamlčené – dějiny antroposofického umění evropského formátu.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	399
Jazyk:	česky , slovensky
ISBN10:	8087149890
ISBN:	9788087149898
Překladatel:	Josef Král, Radek Malý, Radovan Charvát, Pavla Machalíková, Luděk Přikryl, Zdenka Březinová, Alexandr Jeništa
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	28. 8. 2024 15:31
Číslo položky:	956911

O autorovi

Rudolf Steiner

Rudolf Steiner – 30. března 1925, Dornach u Basileje, Švýcarsko) byl rakouský filosof, literární kritik, pedagog, umělec, dramatik, sociální myslitel, esoterik. Byl zakladatelem antroposofie, waldorfského školství, biodynamického zemědělství, antroposofického lékařství a nové umělecké formy – eurytmie. Rudolf Steiner se narodil jako syn železničního úředníka, dostalo se mu římskokatolického křtu a jako chlapec ministroval v katolickém kostele v Neudörflu. Od 11 let studoval na vídeňském reálném gymnáziu ve Wiener Neustadtu, kde v roce 1879 maturoval. Zajímala ho hlavně matematika a deskriptivní geometrie, soukromě studoval latinu a řečtinu a četl Kanta. Roku 1879 se zapsal na Vysoké učení technické ve Vídni s úmyslem stát se inženýrem. Již v osmi letech se u něho, podle jeho slov, objevily jasnovidné schopnosti. Tím se mu prý otevřela možnost "žít od toho okamžiku s duchovními bytostmi přírody". Na cestách do Vídně se seznámil s Felixem Koguzkim, formálně nevzdělaným, ale duchovně založeným bylinkářem, který Steinerovi ukázal "instinktivní vědění pravěku". Také se tehdy setkal s osobou, jejíž jméno nikdy nezveřejnil, nazýval ji Mistr, a ten Steinera zasvěcoval do spirituálního obrazu světa. Zároveň ho tento Mistr přivedl na myšlenku prosadit tento způsob nazírání na svět v západním světě. Ve Vídni docházel mezi umělce a vzdělance a diskutoval zde s představiteli kultivovaného katolicismu o reinkarnaci a christologii. S argumentací katolických teologů byl nespokojen, nesouhlasil s jejich popíráním možnosti reinkarnace. Jeho učitel, literární historik Karl Julius Schröer ho seznámil s pracemi Johanna Wolfganga von Goetha a Steiner se podílel na vydávání jeho spisů. Goethe zavedl do botaniky pojem metamorfóza. Vysvětloval tímto pojmem skutečnost, že v přírodě se vše živé vyvíjí, nic nezůstává tak jak to Bůh kdysi stvořil. Nevědomky na tuto ideu navazoval svou prací Charles Darwin. Profesor Schröer dopo...

Více od autora