Jana Černá
Adresát Milena Jesenská

1991 | Nakladatelství Concordia

Dramatické životní osudy novinářky Mileny Jesenské ve vzpomínkách její dcery Jany. Jana Černá-Krejcarová začala psát knihu o své matce v 60. letech 20. století: vycházela jak z vlastních dětských vzpomínek , tak ze vzpomínek známých a pamětníků. Přibližuje prostředí, z něhož Jesenská vzešla, její komplikovaný vztah k o…tci, působení ve Vídni a Praze, novinářskou dráhu v době první republiky, kdy byla Jesenská výraznou osobností pražské literární a kulturní scény . Nechybí ani vylíčení vztahů Mileny Jesenské k osudovým mužům jejího života . Dramatické životní osudy novinářky Mileny Jesenské ve vzpomínkách její dcery Jany. Jana Černá-Krejcarová začala psát knihu o své matce v 60. letech 20. století: vycházela jak z vlastních dětských vzpo…mínek , tak ze vzpomínek známých a pamětníků. Přibližuje prostředí, z něhož Jesenská vzešla, její komplikovaný vztah k otci, působení ve Vídni a Praze, novinářskou dráhu v době první republiky, kdy byla Jesenská výraznou osobností pražské literární a kulturní scény . Nechybí ani vylíčení vztahů Mileny Jesenské k osudovým mužům jejího života .

Stav

Dobrý

špinavá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, špinavá obálka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	143
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090012442
ISBN:	9788090012448
Překladatel:	Prokop Maxa
Vydání:	Druhé české doplněné vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 7. 2025 10:59
Číslo položky:	1293527

O autorovi

Jana Černá

Jana Krejcarová byla česká básnířka, prozaička a výtvarnice. Byla dcerou architekta Jaromíra Krejcara a novinářky Mileny Jesenské a dlouholetou partnerkou Egona Bondyho. Studovala od roku 1938 gymnázium. V letech 1942–1944 studovala na grafické škole. Ve školním roce 1946–1947 absolvovala jeden ročník konzervatoře u Františka Maxiána. Po uvěznění a smrti matky vyrůstala pod dohledem dědečka Jana Jesenského. Po jeho smrti v roce 1947 zdědila značný finanční obnos, rozhodla se však pro bohémský život bez trvalého zaměstnání – její příjmy pocházely z psaní a příležitostných prací. Z politických důvodů byla odsouzena na půl roku podmíněně. Doslov k prvotině Hrdinství je povinné uvádí, že získala osobní zkušenost se stavbou mládeže. Účastnila se aktivit surrealistů kolem Karla Teigeho a Vratislava Effenbergera. Po roce 1950 spolupracovala s Ivo Vodseďálkem, Mikulášem Medkem, Zbyňkem Sekalem a Egonem Bondym. V 70. letech se živila užitou výtvarnou tvorbou, šila a batikovala tuniky a haleny, odlévala ze sádry figurální reliéfy jako kopie dlaždic či kachlů, obojí prodávala s velkou obchodní zdatností. Zahynula v autě řízeném svým manželem Danielem při dopravní nehodě – srážce s nákladním autem vezoucím klády. Krátce byla manželkou herce Pavla Gabriela. Později se provdala za sociologa Miloše Černého. Byla matkou pěti dětí – Jan , Martin , František , Terezie a Štěpán. O děti se ale většinou ani jeden z rodičů nestaral, a tak skončily v dětském domově. V roce 1961 se provdala za Ladislava Lipanského. V šedesátých letech byla odsouzena na jeden rok nepodmíněně za zanedbání rodičovské péče. Počtvrté se provdala za výtvarníka Daniela Ladmana. Žili v Raspenavě. V roce 1949 přispěla do surrealistického sborníku Židovská jména pod pseudonymy Sarah Silberstein a Gala Mallarmé. V 60. letech přispívala do časopisu Divoké víno ...

Více od autora